Konšel

, ve středověkém městě přísežný člen městské rady, volený z plnoprávných měšťanů. Konšel stojící v čele rady se nazýval purkmistr. Členové rady se ve funkci purkmistra střídali. Od 18. stol. byla tato forma správy měst vystřídána magistráty.

Ottův slovník naučný: Konšel

Konšel (od lat. consul), přísežný měšťan, jenž byl členem městské rady (consilium civitatis). V Italii říkalo se členům rad též decuriones, senatores, cives optimo jure; u nás často též cives jurati a scabini, kmeté, schepfen, ohledem na jejich moc soudní, kterou vykonávali kromě správy obecní. V Lombardsku stará municipální ústava musila ve XII. stol. prodělati velké boje s mocí císařskou; avšak konšelé lombardských měst v míru Kostnickém r. 1183 uhájili si samosprávu ve věcech obecních, soudních a správních. Napotom při zakládání měst v střední Evropě přihlíželo se k městské ústavě, jak se v Italii vyvinula. Konšelé volení z rodin starousedlých obstarávají správu města a jsou přísedícími na soudech císařských nebo zeměpanských. Výjimku v tom činila města severoněmecká, jež původně neznala konšelů, nýbrž měla toliko kmetcí stolice, jichž členové (kmeté) dědičně dosazení od vrchnosti soudní moc vykonávali a také úředníky zeměpanské ve správě města podporovali; avšak i v těchto městech během XIII. st. vedle kmetův začínají ustanovovati se konšelé, kteří s počátku vedou toliko správu města vedle kmetů a kteří postupem času přivádějí kmety do podřízeného k sobě postavení. U nás v zemích českých ve velké většině měst přicházejí rady po italském způsobu, jež mají správní i soudní moc nad obyvatelstvem městským. Toliko v několika městech, kde platilo právo Magdeburské, na př. v Litoměřicích, Olomúci atd., vedle kmetů přicházejí konšelé, vedle stolic kmetcích rady městské, kteréžto rady podobně jako v Sasku hledí kmety do podřízeného postavení k sobě uvésti. Srov. též Winter, Kulturní obraz českých měst I. str. 633 násl. a Čelakovského článek v Čas. Č. Musea 1879 str. 88. .

Související hesla