Konstituce


1. církevní a) stanovy řádu; b) dokument projednaný koncilem a schválený papežem; c) druh papežské listiny;
2. historie, politika a) státní politické zřízení (zejména v 18. a 19. stol.), v němž je hlava státu vázána spolupůsobením voleného zastupitelstva (parlamentu); b) knižně ústava;
3. zemědělství z chovného hlediska stupeň zdraví daného zvířete, tj. výraz jeho životní energie, která je výsledkem anatomické stavby a fyziologické zdatnosti. Projevuje se určitým stupněm reaktivnosti jedince na podněty okolí a určitou mírou odolnosti proti škodlivým vlivům. 4. psychologie z latinského constitutio - soustava, založení, uspořádání; souhrn fyzických a duševních vlastností člověka vycházejících z vrozených faktorů. Viz též typologie psychologická.

Ottův slovník naučný: Konstituce

Konstituce (z lat.), založení, uspořádání, zřízení. V polit. tolik co ústava. Konstituce v lékařství je souborný název pro celkovou úpravu těla, projevující se nejen složením a účinností hmotných jeho částic, nýbrž mající vliv též na větší nebo menší vnímavost pro některé choroby anebo vyznačující se po případě větší úporností proti některým nemocem, především nakažlivým. Shoduje se tudíž konstituce s tím, co staří lékaři nazývali přirozenou povahou (natura), anebo s projevy životními, které mnozí připisovali vůbec životní síle. Konstituce není tedy přesný výraz vědecký, nýbrž toliko všeobecné označení celkového stavu člověka. Již na zevnějšku těla bývá jeho konstituce patrna zvláštním habitem a dle toho jakož i jiných známek, především pokud se týkají úkonnosti těla, rozeznává se zejména konstituce zdravá a chorobná. Konstituce zdravá se zakládá na zdravém původu, pravidelném rozvoji a složení plodu i organismu dospělého, tak že pak je tělo uzpůsobeno k velké úpornosti proti škodlivinám zevním a k lehkému snášení všech úrazů nebo i nemocí; zdravá konstituce ovšem není stav trvalý, nýbrž může se následkem různých okolností proměniti též v nezdravou. Konstituce chorobná může býti buď vrozená nebo během života nabytá. Vrozená (u dětí z rodičů osláblých těžkými nemocemi, fthisou, příjicí, alkoholismem a j.) může se týkati celého ústrojenství tělesného neb jen některé soustavy zvláště, na př. nervstva, cevstva, zaživadel a pod., anebo může se jeviti též tím, že jisté nemoci se dědí po rodičích nebo i vzdálenějších předcích. Chorobná konstituce může býti u člověka původně zdravého nabyta následkem škodných vlivů zevních, nezdravými poměry životními, stálým obýváním v nezdravé krajině, v nevhodných bytech, pracováním v nezdravých dílnách anebo s předměty zdraví vůbec nepřetržitě kazícími, následkem vleklých otrav všelikými jedy, zvláště pak alkoholismem a j. Ve starší, humorální pathologii, kdy přikládán byl rozmanitým konstitucím větší význam nežli nyní, kdy při posuzování celkového stavu těłesného záleží nejvíce na podrobném vyšetření fysikálním, rozeznávaly se zvláště konstituce fibrinosní (a buminosis, hypinosis), venosní arterielní (konstituceplethorická, apoplektická), hydraemie, anaemie a pak sepsis. Ze pak mnohé nemoci dovedou daleko větši měrou pozměniti celkový stav tělesný nežli jiné, jež projevují zhoubný nebo rozkladný vliv toliko na ohraničená místa v organismu tělesném, nazývají se též vůbec nemocemi konstitučními nebo konstitucionálními. Ježto namnoze záleží upravení tělesné povahy na zevních vlivech, nazývají se konstitucí také všecky tyto vlivy, a tak mluvívá se o konstituci endemické (na př. kretinismus), zakládající se na vlivech klimatických i topografických, hygienických a sociálních podmínkách obyvatelstva a pod. Proti endemické konstituci stavívá se konstituce epidemická, po případě pandemická, mající vliv na jakost morních nemocí. S této stránky je zvláště pozoruhodna okolnost, že mnohé morní nemoci během času změnily svoji povahu, především pak prudkost a zhoubnost, že mnohé mory starší doby (na př. mor dýmějový, ergotinismus, anglický pot a j.) aspoň v Evropě přestaly se epidemicky objevovati, kdežto jiné, na př. tyfy, cholera, difterie a j., stávají se v moderní době epidemiemi nejhlavnějšími. Příčiny těchto zjevů jsou dosti složité a zakládají se ponejvíce na změněných podmínkách zdravotních, jak spolu s pokroky kulturními provedeny byly během století, čímž zajisté i choroboplodné zdroje a příčiny docházely náležitých obměn. Ze pak bývá těžko vystihnouti v každém případě příčiny zhoubnějšího nebo mírnějšího průběhu těchto chorob epidemických, mluvívá se často všeobecně též o mírnějším nebo horším geniu epidemickém. Srz. Konstituce chemická jest formální vztah sloučenin vyjádřený chemickými formulemi strukturními či racionálními. OŠc.

Související hesla