Konstrukce

1. vypracování plánu pro sestrojení nového stroje, přístroje; 2. sestavení jednotlivých částí do celku podle plánů, výpočtů; 3. útvar takto vzniklý, nosná část, kostra stavby; 4. sestrojování útvarů z daných jiných útvarů; 5. stavba těla, tělesná soustava, tělesný stav, konstituce; 6. neopodstatněný, nepodložený, uměle nebo spekulativně vytvářený názor.

Ottův slovník naučný: Konstrukce

Konstrukce (z lat.), sestrojení, sestavení, uspořádání. Konstrukce geometrická pomocí pravítka a kružidla sestrojuje z daných jednoduchých části – bodů, úseček a úhlů – útvary složitější, obrazce, křivky atd., na př. z daných tří částí určovacích sestrojiti trojúhelník nebo sestrojiti kuželosečku, z pěti bodů nalézti její střed a osy. Konstrukcí geometrických používáme také v deskriptivní geometrii, kde vlastnosti prostorových útvarů vyjadřujeme vlastnostmi obrazu získaných pomocí konstrukcí geometrických. Často užívá se geom. Konstrukce také v algebře k sestrojování výrazů alg., vyjadřujeme-li totiž jednotlivá čísla úsečkami určité délky. – Konstrukce v mluvnici tolik co vazba (slov). Klob.

Související hesla