Kontinentální systém

, kontinentální blokáda – od roku 1806 souhrn politických opatření Napoleona I. s cílem uzavřít evropský kontinent britskému obchodu a podlomit Velkou Británii hospodářsky; očekávané vojenskopolitické cíle dosaženy nebyly, hospodářské dopady kontinentálního systému byly rozporné. Blokáda poškozovala i evropské země, způsobila úpadek námořního obchodu a vyvolala rozsáhlé podloudnictví. Nedodržování kontinentálního systému Holandskem přimělo Napoleona k obsazení země a jejímu začlenění do francouzského císařství v roce 1810. Kontinentální systém byl jednou z hlavních příčin ochlazení vztahů mezi Francií a Ruskem.

Ottův slovník naučný: Kontinentální systém

Kontinentální systém (blocus continental, Kontinentalsperre) slove souhrn obchodně politických zákonů a opatření, jimiž Napoleon I. stoje na vrcholu své moci usiloval zavříti anglickému obchodu evropskou pevninu, aby jednak překazil a vytrestal libovůli Anglie, se kterou užívala své převahy na moři proti Francii a jejím spojencům, jednak aby poškozením a snad zničením jejího obchodu podlomil její moc politickou, proti níž byl jinak malomocný. Francie snažila se již za republiky v boji s Anglií poškoditi obchod anglický zapovídajíc od r. 1793 dovoz některých anglických výrobků, začež Angličané se ovšem zase mstili na obchodu francouzském; Napoleon provedl tento boj v kontinentálním sontinentálníu s velikým důrazem až do krajností a dal mu, moha svoje nařízení vztáhnouti na většinu států evropských, rozsah nepoměrně větší. Počátek učinil dekretem datovaným v Berlíně 21. list. 1806 (za války s Pruskem); jím prohlásil blokádu na ostrovy britské (již ovšem ve skutečnosti provésti nemohl), zapověděl nejen všechen obchodní styk, nýbrž také veškeru korrespondenci s Anglií, jakož i obchod s anglickým zbožím, prohlásil všechny Angličany kteří by vstoupili do území od Francouzů obsazených, za zajaté a jmění jejich za zabavené a všechno zboží z Anglie a jejích kolonií přicházející za kořist válečnou. Ale účinek tohoto dekretu nebyl ani zdaleka takový, jak se očekávalo. Anglie odpověděla nařízením tajné rady ze dne 7. led. 1807, jímž zapověděla pod-konfiskací všem neutrálným lodím plouti do přístavů francouzských nebo pod francouzskou kontrolou stojících, a když Napoleon zmocniv se měst hanseatských v Německu dekretem z Varšavy 25. led. 1807 nařídil konfiskaci všeho tam nalezeného anglického zboží, prohlásila Anglie (dekretem dto. 11. list. 1807) blokádu všech anglickým lodím zapovězených přístavů a konfiskaci všech lodí francouzským průvodním listem opatřených, povolujíc lodím neutrálným obchod s těmito přístavy jen pod tou podmínkou, když by napřed zastavily se v některém přístavu anglickém a tam zaplatily poplatek 25% ceny veškerého zboží. Na toto prohlášení, jehož provedení ohrožovalo v základech účel celého kontinentálního sontinentálníu, odpověděl Napoleon z Milána dekrety ze dne 17. pros. 1807 a 11. led. 1808, jimiž prohlásil každou loď, která by nařízením Anglie právě uvedeným se podrobila, za »dénationalisé« (proskribovanou) a za válečnou kořist; udavačům slíbena třetina kořisti. To jsou v hlavních kusech zákony a opatření, jež činí podstatu kontinentálního sontinentálníu a které v platnosti potrvaly až do všeobecného pozdvižení Evropy proti Napoleonovi a jeho pádu. Po nich následovala později ještě některá nařízení doplňující nebo zostřující. Země, na něž se kontinentální sontinentální. vztahoval, byly původně Francie, Hollandsko, Rýnský spolek a větší čásť Italie. Potom přistoupilo Rusko a Prusko (v míru Tylžském 1807), Dánsko (31. říj. 1807), Španělsko (27. říj. 1807) a Rakousko (18. ún. 1808). Skutečné provádění kontinentálního sontinentálníu působilo ovšem, nehledíc ani k odvetám Anglie, mnoho nesnází. Kontinentální sontinentální namířen byl proti Anglii, ale brzy se ukázalo, že vlastně více škodí zemím, na které se vztahoval. Jelikož obchod se zbožím koloniálním znemožňován byl, pokud byl v rukou Angličanů, kontinentálním sontinentálníem, pokud byl v rukou jiných, repressaliemi Angličanů, nastala brzy v celé Evropě drahota a nedostatek potřeb, které dlouholetý zvyk učinil takořka nevyhnutelnými (kávy, cukru, koření a j.); s druhé strany zavřena byla výrobkům pevniny evropské cesta do zemí zámořských. I jest pochopitelno, že kontinentální sontinentální stal se brzy v celé Evropě předmětem svrchované nenávisti a že vzmohl se úžasnou měrou obchod podloudný, jejž provozovali se zbožím anglickým hlavně Američané a Řekové. Marny byly všechny kroky proti němu; tak nařídil Napoleon dekrety ze dnů 5. a 12. srp. 1810 (jest to t. zv. tarif Trianonský), že všechno koloniální zboží má se pokládati za vyšlé z obchodu anglického a že má podléhati ohromné kontinentální dani 50%, ano dekretem Fontainebleauským nařizuje se dokonce ničení zboží anglického, kde se jaké vyskytne; ale ani tyto a podobné prostředky ani kruté tresty na podloudnictví uvalované nemohly podloudní obchod a obcházení zákonů vykořeniti. Ostatně nedržel se Napoleon sám důsledně kontinentálního sontinentálníu – ač naléhal na přísné jeho provádění u svých spojenců – a povoloval t. zv. licencemi, listy to vydávanými za jistý poplatek, dovoz určitého množství některého zboží anglického do Francie, když stejné množství průmyslových výrobků francouzských do Anglie se vyveze, ano licence tyto staly se mu na konec důležitým pramenem příjmů; r. 1810 činil ve Francii příjem z kontinent. daní a licencí 150 mill. fr. A tak minul se kontinentální sontinentální úplně svým účelem. Anglii, jíž měl připraviti pohromu, uškodil jen málo, neboť dovedla si, s velikou ovšem bezohledností, opatřiti náhradu lapáním nepřátelských lodí a vymáháním vojenských kontribucí z nepřátelských kolonií; spíše uškodil zemím, které mu podléhaly, mimo příčiny již uvedené také tím, že uváděl často obchodní a průmyslovou činnost obyvatelstva jejich na nepravé cesty vyvolávaje z okamžité potřeby podniky, pro něž za změněných okolností nebylo příznivé půdy a které pak nutně musily s velikou škodou padnouti, ač nelze upříti, že vývoj leckterého odvětví průmyslového doznal jím nemalé vzpruhy, jako na př. výroba cukrovky – Srv. Kiesselbach, Die Kontinentalsperre (Štutgart, 1849).

Související hesla