Korintský průplav

, průplav v Řecku mezi Jónským mořem a Krétským mořem, protíná Korintskou šíji. Délka 6 343 m, šířka na hladině 23 m, hloubka 8 m, zářez až 60 m hluboký. Splavný pro lodě do 10 000 BRT. Prokopán v letech 1881 – 93; 500 př. n. l. – 12. stol. n. l. v místě Korintského průplavu v provozu vlečka pro lodě.

Ottův slovník naučný: Korintský průplav

Korinthský průplav protíná Korinthskou šíji čili Isthmos, počínaje v zálivu Korinthském 2 1/2 km na sv. od Korinthu u přístavu Poseidonia, který leží na jeho břehu jihozáp., táhne se k jv. v délce 6340 m a končí u města Isthmia založeného nově taktéž na jihozáp. straně průplavu při Aeginské zátoce na s. od antického města Isthmia. Šířka jeho obnáší 22 m, hloubka 8 m, stěna průkopu sáhá v nejvyšším svém bodu do výše 80 m nad hladinu průplavu a jest zde opatřena majákem viditelným ze zálivu Korinthského i z Aeginské zátoky. Celá vykopávka páčila se na 10 mill. m3. Průplav tento zkracuje vzdálenost mezi přístavy moře Jaderského s jedné a Aegejského i Černého moře s druhé strany o 342 km, t. j. asi 20 hodin plavby a cestu lodí plujících ze západ. Středomoří do moře Aegejského a Černého. o 176 km, resp. 10 hodin plavby. Kromě toho skýtá plavbě tu výhodu, že se lodi jím plující vyhnou nebezpečné často passáži kolem mysu Matapanu. Železniční trať z Korinthu do Athén vede přes průplav po viaduktu vystavěném ve vzdálenosti 2 km od Korinthského zálivu ve výši 47 m nad hladinou vodní, silnice pak vedena jest po mostě ve vzdálenosti 1 km od Aeginské zátoky. Na obou koncích jest průplav chráněn sbíhajícími se hrázemi, mezi nimiž jest průchod 100 m šir., avšak trpí častými stržemi stěn průkopu a není dostatečně opatřen majáky, vlečnými loďmi a staničními bassiny, z kteréž příčiny ho dosud cizí velké lodi málo užívají. R. 1894 proplulo jím 1333 lodí plachetních s 55.507 t, z nichž bylo 1255 lodí řeckých, 61 italských, 9 tureckých, 5 rakouských, 2 angl. a 1 francouzská, a 931 parníků se 194.465 t, z nichžbylo 829 řeckých (159,433 t), 44 angl., 17 ital., 11 franc., 10 rus., 7 amer., 6 rak., 2 tur., 2 švédské, 2 německé a 1 rumunský. Myšlénka prokopati Korinthskou šíji vyskytla se několikráte již ve starověku, zejména za Nerona. První positivní návrh na prokopání to vypracoval r. 1829 Virlet d'Aoust, člen Morejské kommisse, na žádost vladaře Capo d'Istria, avšak provedení se projekt ten tehdy nedočkal. Na něm založen jest plán schválený r. 1882 řeckou vládou, dle kterého zahájila 1. kv. 1882 prokopávací práce francouzská společnost s původním kapitálem 30 mill. fr. za řízení uherského generála Türra. Práce ty však pokračovaly pomalu a r. 1889 dokonce přerušeny, načež dokončeny společností řeckou a průplav slavnostné zahájen dne 6. dubna 1893. – Srv. Philippson, Der Isthmos von Korinth (»Zeitschrift der Berliner Gesellschaft der Erdkunde«, 1890 sv. XXV.).

Související hesla