Korintský záliv

, úzký záliv v Jónském moři mezi pevninským Řeckem a poloostrovem Peloponés; délka 125 km, šířka 3 – 30 km, maximální hloubka 750 m. S Krétským mořem spojen Korintským průplavem.

Ottův slovník naučný: Korintský záliv

Korinthský záliv nazývá se vnitřní vých. a větší čásť mořského ramene oddělujícího Peloponnés od středního Řecka, prostírá se od předhoří Rhion a Antirrhion na vjv. a souvisí mezi těmito mysy s vnější menší polovicí řečeného ramene zvanou Patrasský záliv úžinou Malých Dardanell širokou sotva 2 km, takže činí téměř dojem uzavřeného jezera. Délka jeho obnáší 125 km, průměrná šířka 18 km a největší šířka 32 km, hloubka jeho přesahuje jen na třech místech 200 m. Břehy jsou na s. příkré, tvoříce tu pobočné menší zátoky Salonskou a Aspraspitijskou, v nichž leží dosti důležité přístavy Galaxidi a Aspraspitia, na v. pak rozdělují se horami Geranienskými na zátoky Alkyonskou a Lutrackou, kde nalézáme dobré přístavy Aegion a Néa-Korinthos. Pobřeží jižní jest ploché a nemá ani jediného přirozeného přístaviště, vysílajíc do moře jen ploché výběžky, které nanášejí při svém ústí říčky Achaje. Vjezd do Korinthského zorinthskýu jest usnadněn pravidelným střídáním místních větrů, za to jeho vnitřek činí plavbě nebezpečným náhlé studené větry, které často bez jakýchkoliv předzvěstí snášejí se zejména s vysokých hor arkádských. Průplav korinthský spojuje záliv s Aeginskou zátokou moře Aegejského.

Související hesla