Kosmický prostor

, vesmírný prostor –
1. astronomie prostor za hranicemi zemské atmosféry a mimo jiná kosmická tělesa. Je zaplněn poli (gravitačním, magnetickým a elektrickým), elementárními částicemi, neutrálními (plynem) a ionizovanými atomy (plazmou), molekulami a radikály, zářením (elektromagnetickým a korpuskulárním), prachovými částicemi. Obvykle rozeznáváme prostor meziplanetární (interplanetární), mezihvězdný (interstelární) a mezigalaktický (intergalaktický), lišící se zejména hustotou látky;
2. kosmonautika prostor mimo zemskou atmosféru, v němž se mohou pohybovat umělá kosmická tělesa (družice, kosmické sondy). Obvykle se za jeho hranici považuje výška 120 km, pod níž dochází k měřitelnému atmosférickému brzdění kosmických těles; 3. právo prostor za hranicemi vzdušného prostoru, na který se nevztahuje jurisdikce jednotlivých států pod ním ležících. Právní režim, zejména právo jeho výzkumu a využívání umělými kosmickými tělesy všemi státy bez omezení a zákaz umísťování a zkoušek zbraní hromadného ničení v něm, je upravován mezinárodními smlouvami a dohodami. O hranici mezi vzdušným a kosmickým prostorem se vedou diskuse.

Ottův slovník naučný: Kosmický prostor

Kosmický (z řec.), světový jako protiva k pozemskému. Srv. Kosmos.

Související hesla