Kramskoj Ivan Nikolajevič

, ruský malíř. Studoval v Petrohradě na akademii, kde vedl skupinu 14 nespokojenců, kteří školu 1863 opustili na protest proti zkostnatělému způsobu výuky. Později založili „Sdružení putovních uměleckých výstav“ (skupina peredvižniků) a tak otevřeli cestu k rozvoji kritického realismu vyjadřujícímu protiakademický proud kultury. Známý zejména jako autor podobizen (L. N. Tolstoj, I. I. Šiškin, Neznámá).

Ottův slovník naučný: Kramskoj Ivan Nikolajevič

Kramskoj Ivan Nikolajevič, malíř ruský a znamenitý kritik (* 1837 v Ostrogožsku ve voroněžské gub. – † 1887 v Petrohradě), byl s počátku retušerem u fotografa v Charkově, s nímž objezdil všecky lepší gubernie ruské, potom v Petrohradě. Tam přijat do malířské akademie, zastaralé a strnulé, která nedostačovala Kramskému a proti níž brzy zahájil boj. R. 1863, 9. list., památná událost v dějinách ruského malířství: Kramskoj s 13 absolvovanými spolužáky měli konkurrovati na 1. zlatou medailli, s níž spojeno právo pobyti 6 let v cizině na státní stipendium; i podali žádost z péra Kramského, aby místo dosavadního společného thematu povolena jim byla svobodná volba látky. Žádost však zamítnuta a všem dáno thema »Hostina ve Walhalle«, načež Kramskoj jménem všech oznámil, že vzdávají se konkurrování. Tato secesse vedla ke zřízení »Artěle svobodných umělců« a později k založení »Společnosti kočovných výstav«, která dosud trvá a má veliký význam pro rozvoj ruského umění, jež se tím vybavilo z pout bezduchého pedantismu a prodralo se k svobodě, barvě, světlu a vzduchu. – Kramskoj chtěl se bráti směrem prvního opravdového ruského umělce malíře, Ivanova. Historické obrazy chtěl malovat a v nich symbolicky vyjadřovati zároveň touhy a stony i boje našeho věku. S velkými přípravami maloval Krista na poušti a Zdráv buď, králi židovský! (Kristus na dvoře Pilátově), ale nedosáhl jimi toho, co chtěl. Za to proslul jako portraitista (410 podobizen), zvl. podobiznou hr. L. Tolstého, malíře Šiškina, Vasněcova, mecenáše Treťjakova a jeho ženy, žurnalisty Suvorina, filosofa Solovjeva, herce Samojlova a j. Vzácnou památkou po Kramském jsou též jeho listy a úvahy o rus. umění, vyd. od Suvorina redakcí Stasova »Ivan Nikolajevič Kramskoj, jego žizň i chudožestvenno-kritičeskije statjį (Petrohrad, 1888), které patří k nejcennějšímu, co o umění psáno. Umělec a člověk splývá tu v překrásný, ušlechtilý celek. O Kramském psala obšírně »Naše Dobæ III. ve článku »Dotknut geniem« a roč. V. ve článku J. N. Kramskoj .

Související hesla