Kružba

, gotický architektonický článek složený z profilovaných kamenných prutů tvořících geometrické obrazce. Užívána k členění a výzdobě oken, portálů, zábradlí, štítů a zdí.

Ottův slovník naučný: Kružba

Kružba sluje v slohu gotickém obloukové pole oken nebo portálů,-vyplněné rozmanitými tvary měřickými. Gotická okna, jimiž se prostory mezi klenbovými opěrami vyplňovaly, byla veliká a vysoká a nemohla se tak snadno zasklíti. Mimo to gotický sloh velikých nečlánkovaných ploch nestrpěl, spíše všechnu hmotu v jednotlivé částky rozkládal; musilo se proto každé velké okno v menší skupiny tak rozděliti, že z vrchní části podprsní zdi okna (t. zv. bankálu) článkované svislé pruty do výšky vystupovaly, celé okno jaksi v několik menších oken rozdělujíce. Kdyby se byly tyto svislé pruty přímo protínaly se svrchním gotickým obloukem, jímž okno bylo zaklenuto, byly by povstaly neúhledné a architektonický nepřípustné tvary; z té příčiny dvě, tři, čtyři, ano i pět nebo i šest takových oddělení ohraničovalo a zavřelo se špičatým obloukem, který býval obyčejně článkován a zcela na samostatných podporách spočíval. Svislé pruty, jakmile do oné výšky přišly, kde špičatý oblouk okenního obvodu začínal, bývaly trojnásobnými menšími oblouky mezi sebou [viz obrázek č. 2412. Kružba okna s rovným nadpražím. ] rozmanitě spojeny, a celé takto vzniklé obloukové pole až do svého vrcholu bylo vyplněno nejrozmanitějšími měřickými ozdobami, které mívaly nejen obloukový, nýbrž i lupenitý tvar a z kruhů, kruhovitých oblouků, trojúhelníků nebo čtyřúhelníků přerozmanitě a velmi důmyslně se skládaly. Kružby nebyly nikdy libovolně sestavovány, nýbrž vždy organicky, konstruktivně od ostatních konstruktivných článků odvozovány, tak že vykazovaly konstruktivná žebra a přiměřené výplně. Obyčejně každé okno jinou kružbou se vyznamenávalo. Obloukovité pravidelné tvary, napodobujíce troj-, čtyř- a pětilisty, dostávaly dle počtu stran i své pojmenování. Osobitá známka organického ústrojí těchto [Kružba]-žeb zůstane povždy, že se bezprostředně ze spodního prutoví vytvořuje a z něho téměř vyvinuje, potom že i jednotlivé jejich díly mají přece pevnou souvislost s celkem i mezi sebou, jak viděti jest z kružeb na vyobr. čís. 2411. a 2412. naznačených. Architektonická základní myšlénka opakuje se zde jako při klenbách a pilířích, mohou se zde na první pohled rozeznati sloupky nebo pruty, které tvoří články podporné, a lehké náplně. Sloupky, na nichž pozorovati lze žlábky i pásky, napodobují sloupové nebo pilířové svazky. Výplně v prutových polích vyrůstají z jádra zcela organicky, přimykajíce se základnímu tvaru pole, tvoříce s ním jednotný ladný celek, který v tmavém otvoru svou lehkostí poskytuje velmi malebnou a vhodnou výplň. Bylo-li z ohledů jakýchkoliv okno svrchu vodorovně ohraničiti, (upravovala se kružba špičatým gotickým obloukem omezená v hlavním rámoví okna a přebývající trojúhelníkové plochy vyplnily se obdobným motivem třípasovým nebo prutovým. Kružby u staveb monumentálných dělají se vždy z kamene a s ohledem na to, že v nich přichází jemné článkování, volí se kámen drobnozrný a snadno spracovatelný, jako jest hořický pískovec nebo opuka. Fka.

Související hesla