Kůra

, cortex botanika a) pletivo mezi pokožkou a cévními svazky ve stoncích a kořenech cévnatých rostlin. Primární kůra vzniká pod pokožkou při růstu blízko vrcholu ze základního pletiva (např. v kořenech). Druhotná kůra (peridermis) je druhotným krycím pletivem u víceletých rostlin, které střídají období intenzívního růstu s obdobím vegetačního klidu. Druhotná kůra vzniká činností druhotného dělivého korkotvorného pletiva felogenu; b) všechna pletiva oddělitelná od dřeva, tedy i lýko.

Ottův slovník naučný: Kůra

Kůra (v botanice, lat. cortex) nazývá se v lodyhách rostlin cevnatých čásť základního pletiva ležícího mezi pokožkou a svazky cevními, oproti dřeni a paprskům dřeňovým, ležícím na vnitřní straně, resp. mezi svazky cevními. Kůra tato nazývá se primární a skládá se namnoze ze šťavnatých buněk parenchymatických, zcela tenkoblanných, zpravidla chlorofyllem opatřených, mezi nimiž se nalézají úzké prostory mezibuněčné neb i širší kanálky vzduchem vyplněné (u vodních rostlin). Analogicky zove se v kořenech mladých primární korou pletivo základní, uložené mezi pokožkou a centrálním tělesem svazkovým. Veškeré základní pletivo listův (mesofyll) jest analogické primární kůře stonkův nebo kořenův. – V hojných případech části kůry hraničící na pokožku skládají se z buněk odchylných rozměry, tlouštkou stěn a p. od buněk ostatní kůry. Takové podkožní pletivo (hypoderma) slouží namnoze účelům mechanickým, t. j. ku zvýšené pevnosti lodyh, stvolů atd. a skládá se z buněk protáhlých buď s blanou cellulosní jen v rozích silněji ztloustlou (collenchym), anebo o stěnách více méně zdřevnatělých a stejnoměrně ztloustlých (sclerenchym). Kollenchym namnoze vykládá vnitřek pokožky v podobě souvislého, jen pod průduch perforovaného válce (šeřík, růže), kdežto sklerenchym namnoze táhne se podél hran lodyh a stvolů (okoličnaté, merlíkovité, trávy, šáchorovité, sítinovité). Z pletiva základního vůbec a tudíž též anebo výhradně z kůry tvořívají se kolem svazků cevních tak zvané pochvy pletivové. V rostlinách vytrvalých, dřevnatých, jejichž kmeny a kořeny rok od roku tloustnou, tvoří se z kambiálního kruhu na zevnější straně lýkové vrstvy (měkké lýčí i lýkové buňky), jež zahrnují se názvem sekundární kůry. V širším smyslu nazývá se pak korou, shodně s populárním označením vše, co se nalézá na vnější straně kambiového kruhu, tedy sekundární i primární k., pokud tato ovšem ještě přítomna (t. j. pokud s rozvojem korku nebo borky nebyla odvržena). Ke kůře počítává se ovšem také ještě jinorodé pletivo, vznikající v ní dodatečně činností korkového kambia čili phellogenu (Korek). U některých vyšších řas, hub, lišejníků a mechů odlišuje se jisté periferické pletivo oblé stélky od pletiva vnitřního, mohlo by se tudíž také korovým nazývati na rozdíl od vnitřního, dřeňového, ačkoli hranice mezi oběma pletivy nebývá ostrá. .

Související hesla