Kursk

, město na jihozápadě Ruska; 438 000 obyvatel (1995). Průmysl strojírenský, elektrotechnický, chemický, farmaceutický, stavebních hmot, potravinářský. V okolí ložiska železných rud (Kurská magnetická anomálie). – Připomínán v roce 1032 jako pevnost Kyjevské Rusi, od 1508 součást ruského státu. Od 2. pol. 19. stol. velký průmyslový rozvoj. 5. 7. – 23. 8. 1943 v okolí Kurska proběhla jedna z největších bitev 2. světové války (viz též kurská bitva).

Ottův slovník naučný: Kursk

Kursk, újezdní a hlavní město v ruské gub. stej. jm., na pravém břehu ř. Tuskory při ústí téže do ř. Kuru, 280 m n. m., na 2 chlumech rozložené, na želez. trati Moskva – K., Kijev – Voroněž, má 62.803 ob. (1895), z nichž 31.486 muž., 30.817 žen., nábož. z největší části pravosl., 15 pravosl. a 1 protest. kostel, čilý průmysl (79 továren a závodů s 1022 dělníky) s úhrn. kapitálem závod. 1,935.756 rub., z čehož největší čásť připadá na průmysl mlynářský, pak tabáčnický, jirchářský, pivovarnický a mydlářský; na 2000 obyv. živí se sadařstvím a ovocnářstvím, a to zvl. pěstěním výborných, v obchodním světě dobré pověsti se těšících kurských jabloní. Obchod zvl. zabývá se prodejem koní, hovězího dobytka, ovcí, surových koží, vosku, medu, rukodílného zboží, ozdobnického a železář. zboží. Ročně přiváží se tovarů za 552.505 rublů, domácího zboží prodává se za 390.300 rublů. Z učilišť zvl. důležité jest gymnasium muž. a žen., reálné školy, zemědělské učiliště, ženské progymnasium, zemské učitelské paedagogium s přípravkou, bohoslovecký seminář, eparchiálné ženské učiliště; úhrnný počet všeho žactva 4395, z nichž 2811 chlapců, 1584 dívek. Má četné dobročinné ústavy, hudební spolky, sportovní sdružení, úvěrní banku, újezdní společenskou banku, 4 časopisy, 5 knihoven a j. – Kurská gubernie, jedna z vnitrozemských gubernií ruských, hraničí na s. s gub. orlovskou, na v. s voroněžskou, na j. s charkovskou a poltavskou, na z. s černigovskou. Povrch 46.456 km2 jest rovina směrem sv. mírně zvlněná o prům. výšce 200 m, dosahující nedaleko Timu 331 m výšky, zavodněná množstvím řek náležejících k různým systémům řek: Donu, Oky, Dněpru, Desny a j. Důležitější jsou: Seim (Sem) s přítokem Rat, Svapa, Mloda, Ozerna, Polnaja, Oskol, Koren, Koroči, Něžegol. Ve skladbě geologické převládá útvar křidový, na některých místech objevuje se i devonský slín. Podnebí jest v celku mírné: střední roční teplota v Kursku +5,0 °C, v Kijevě +6,8 °C, v Poltavě +6,9 °C; nejstudenější jest měsíc leden, nejteplejší červen a červenec. Obyvatel měla gubernie roku 1895 2,598.374 (1,302.418 muž., 1,295.956 žen.), z nichž žilo v újezdních městech 7,3%, na 1 km2 56. Většina obyvatelstva je selského stavu (93,8%), nepatrná čásť šlechticů (0,71%), duchovenstva (0,63%), měšťanstva (4,86%). Ethnograficky náleží kurská gub. k Velkorusům, z menší části k Malorusům (na 450.000) a Bělorusům (na 25.000); cikánů jest na 1000, židů na 1500. Obyvatelstvo živí se rolnictvím; pěstuje se hl. žito, oves, ječmen, ozimní a letní pšenice, proso, zemáky a j. Rovněž se zdarem chovají se koně (1892: 603.716), hovězí dobytek (383.846), ovce (877.528), dobytek vepřový (279.406), kozy (9241). Průmyslových závodů čítá se na 8586 se závodním kapitálem 17 mill. rublů, zvl. důležité jsou mlýny: parních jest 8, vodních 402, větrních 5547. Kromě toho jest tu 15 cukrovarů, 8 pivovarů, 15 přádelen, několik mydláren, vinopalny, některé železářské a strojnické závody a j. Učilišť bylo v celé gubernii r. 1892 1173, z nichž muž. gymn. v Kursku, Bělgorodě, Koroči, žen. gymnasium v Kursku, Bělgorodě, muž. progymn. v Rylsku, ženské v Kursku, Dmitrijevě, Koroči, Nov. Oskole a j.; zemské učitelské ústavy jsou v Kursku, Bělgorodě, odborná řemeslnická škola v Bělgorodě, 1 seminář bohoslovecký, 4 ženská eparchiálná učiliště a j. Kostelů bylo r. 1888 pravoslav. 1027, řím.-katol. 1, protest. 2, synagog 5, klášterů pravosl. 9, žen. 3. Z dobročinných ústavů důležité jsou četné chudobince v Kursku, Bělgorodě, Grajvoroně, Koroči, Lgově, a j.; nemocnic (vojen. i občanských) jest 185, lékáren 32 a j. Administrativně dělí se kurská gub. na 15 újezdů: bělgorodský, grajvoronský, dmitrijevský, koročský, kurský, lgovský, novooskolský, obojanský, putivljský, rylský, starooskolský, sudžanský, timský, fatežský, štigrovský. – Kurský újezd v sev. polovici gubernie t. jm. má na 3319 km2 164.860 ob. (1895). – Srv. Larionov, Opisanije kurskago naměstničestva (1880); Istoričeskoje opisanije korennoj Roždjestvensko-Bogorodickoj pustyni (1876).

Související hesla