Kuvajt

, Kuvajtský stát, arabsky Daulat al-Kuvajt – stát v jihozápadní Asii u Perského zálivu; 17 818 km2, 1,8 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 102 obyv./km2; hlavní město Kuvajt (28 900 obyvatel, 1995); úřední jazyk arabština; měnová jednotka 1 kuvajtský dinár (KWD) = 1 000 filů. Administrativní členění: pět guvernorátů. – Plochá pobřežní nížina se pozvolna zvedá k jihozápadu do výšky 306 m n. m.; povrch pokrývá poušť nebo polopoušť. U pobřeží několik ostrovů, největší Bubiyan. Povrchové toky chybějí. Suché a horké subtropické podnebí s velkými sezónními rozdíly průměrných teplot (11 – 34 °C), roční srážky do 150 mm. – Obyvatelstvo tvoří Arabové (95 %), z toho asi 40 % Kuvajťanů, ostatní přistěhovalci. Náboženství muslimské (95 %, z toho asi 66 % sunnité, 29 % ší’ité), křesťanské, hinduistické. Přirozený přírůstek obyvatel 2,1 % ročně. Střední délka života mužů 74 let, žen 79 let (1996). Negramotnost 21 %. Urbanizace 97 % (1995). Hospodářsky vyspělý stát závislý na těžbě a zpracování ropy a zemního plynu. Hrubý domácí produkt 14 500 USD/obyv. (1998). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracují 0,4 % v zemědělství, 58,3 % v průmyslu. Obdělává se jen 0,3 % plochy, pastviny pokrývají 7,5 %, lesy 0,1 % území; na zbytku poušť nebo zástavba. Zemědělství nevýznamné (pěstování zeleniny a datlí, chov ovcí), dovoz většiny potravin. Významná těžba ropy (91,9 mil. t, 1998) a zemního plynu, dále se těží vápenec a síra. Čtyři ropné rafinerie, zkapalňování zemního plynu, výroba umělých hnojiv, cementu, nápojů, odsolování mořské vody. Námořní obchodní loďstvo 2,1 mil. BRT (1995). – Ve starověku vliv mezopotámských civilizací; od 8. stol. islamizace. Od 16. stol. součást osmanské říše, v letech 1756 – 1871 samostatné knížectví (nástup dynastie Sabáhovců), 1871 – 99 opět nadvláda osmanské říše. 1899 – 1961 britský protektorát; po 2. světové válce prudký hospodářský vzestup. 1961 vyhlášena nezávislost Kuvajtu (neuznaná Irákem). V roce 1990 Irák obnovil svůj nárok na Kuvajt a vojensky okupoval zemi; 1991 porážka Iráku za pomoci spojeneckých vojsk v čele s USA; obnovena nezávislost Kuvajtu. Od 1991 rekonstrukce zničené země. 1994 uznal Irák Kuvajt v hranicích z roku 1991. – Kuvajt je konstituční monarchie v čele s emírem dědičný trůn v mužské linii Sabáhovců). Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění (50 členů). Poslední volby do Národního shromáždění se konaly v červenci 1999. Emír šejch Džábir al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh (* 1926).

Tabulka: Kuvajt- Predstavitele
EMÍŘI
Dynastie Sabáhovců
1961 – 1965 Abdulláh Sálim Sabáh (vládl od 1950)
1965 – 1978 Sabáh Sálim Sabáh
od 1978 Džábir Ahmad Džábir Sabáh
 
Související hesla