Kyklady

, řecké souostroví v Egejském moři; 2 572 km2. Více než 220 ostrovů, největší Naxos (428 km2), Andros (380 km2) a Paros (194 km2); sopečného původu jsou např. Mélos a Théra (Santorin). Většinou hornatý povrch (až 1 000 m n. m.). Pěstování vína, oliv a citrusů, významný cestovní ruch. Zaujímají přibližně kruhový prostor (odtud název: z řeckého kyklos – kruh).

Ottův slovník naučný: Kyklady

Kyklady, souostroví v řeckém archipelu, seskupené do kruhu kolem posvátného Délu, skládají se z ostrovů: Andros, Tinos, Mykonos (s Délem a Rheneou), Syros, Giura, Kea, Thermia, Seripho, Siphnos, Milos (s Antimilem, Kimolem a Polinem), Polykandros, Sikinos, Paros (s Antiparem a Episkopi), Naxos (Denusa, Kuphonisi, Karo, Antikaro, Skinusa, Iraklia) a Amurgos (Nikuria, Nios, Thera a j.). Pokračováním horstva attického jsou Kea, Thermia, Seripho, Polykandro, Sikino, Syra, Paros, Antiparos, Nios; pokrač. Euboie: Andro, Tino, Mykonos, Délos, Naxos, Amurgo, Anaphi. Vulkanické jsou: Thera, Kimolos, Polinos, Milos a Antimilos. Ostatní skládají se z krystallovitých břidlic, mramoru, méně ze žuly. Ostrovy ty vznikly po době třetihorní. Nejvyšší vrch je Ozia (1003 m) na Naxu. Všecky ostrovy jsou skalnaté, bezlesé, suché a jen v úzkých údolích daří se bujnější vegetace. Podnebí je mírné. Kyklady skýtají olej, bavlnu, hedvábí, jižní ovoce, med, sýr, víno, které se vyváží, smirek (Naxos), síru a mlýnské kameny (Milos), cement, mramor (Paros) a j. Obyvatelstvo (1889: 131,508) zabývá se obchodem, jenž podporován je četnými přístavy, plavbou a rybolovem. Kyklady tvoří nomos král. Řeckého, zaujímající 2695 km2 a rozdělený v 7 eparchií (Syra, Kea, Andros, Tinos, Naxos, Thera a Milos). Hl. město je Hermupolis na Syře. Po Foiničanech a Kárech osídlili sev. a střední čásť souostroví Jonové, jižní Dórové. Později tvořily Kyklady ve spolku s jinými ostrovy a přímořskými městy amfiktyonii, jejímž střediskem byl Délos. Po válkách perských dostaly se Kyklady do moci Athén, s nimiž se sdílely o společný osud. Pak připadly dílem makedonským, dílem egyptským králům. Za vlády Římanů byly Kyklady prohlášeny za svobodné a později přiděleny většinou provincii Asii, za Diokleciána tvořily zvláštní provincii (Provincia insularum). – Bursian, Geograhie von Griechenland (Lipsko, 1872; 2 sv.); Ross, Reisen auf den griech. Inseln des Ägäischen Meeres (Štutg. a Tub., 1840 – 45; 3 sv.); Lacroix, Iles de la Grèce (Paříž, 1853). BPfd.

Související hesla