Kypr

, Kyperská republika, řecky Kipriakí Dimokratía, turecky Kibris Cumhuriyeti – stát na ostrově Kypr ve východní části Středozemního moře; 9 251 km2; 825 000 obyvatel (1998), hustota zalidnění 89 obyv./km2; hlavní město Lefkosía (Nicosia, 234 000 obyvatel, 1997); úřední jazyk řečtina (v severní části turečtina); měnová jednotka 1 kyperská libra (CYP) = 100 milů (v severní části 1 turecká lira = 100 kurušů). Administrativní členění: šest distriktů. Od 1974 je ostrov rozdělen na dvě části: na severu mezinárodně neuznaná Severokyperská turecká republika (3 355 km2, 201 000 obyvatel). – Převážně hornatý povrch tvoří dvě rovnoběžná horská pásma oddělená nížinou Messaoria; jižní pohoří Troodos je vyšší (Olympos, 1 953 m n. m.) a rozsáhlejší. Teplé středomořské subtropické podnebí, průměrné teploty v lednu 9 – 12 °C, v červenci 26 – 28 °C, roční srážky 300 – 600 mm. Řeky v létě vysychají. Porosty vždyzelených macchií. – Obyvatelstvo tvoří kyperští Řekové (v jižní části ostrova 97 %) a Turci (v severní části 99 %). Náboženství řecké pravoslavné, na severu muslimské. Přirozený přírůstek obyvatel 0,8 % ročně, střední délka života mužů 75, žen 80 let, negramotnost 5 %, urbanizace 55 % (údaje pouze za jižní část, 1997). – Průmyslově zemědělský stát s těžbou surovin a významným cestovním ruchem. Hrubý domácí produkt 13 410 USD/obyv. v jižní části (1995); v severní části asi 3 450 USD/obyv. Z ekonomicky aktivního obyvatelstva pracuje 10 % (jih), respektive 23 % (sever) v zemědělství a 23 % v průmyslu. Obdělává se 15,5 % území, lesy pokrývají 13 %. Pěstuje se ječmen, pšenice, brambory, citrusy, olivovník, vinná réva, tabák, zelenina. Chov ovcí. Těžba rud železa, mědi a chromu, pyritů. Průmysl zejména potravinářský, textilní, elektrotechnický. V jižní části významný cestovní ruch. – Ostrov osídlen již 8 000 př. n. l. Na konci 2. tis. př. n. l. řecká kolonizace, postupně okupován Foiníčany, Egypťany, Asyřany a Peršany. Kypr připojen k říši Alexandra III. Velikého, od 58 př. n. l. pod správou Říma, od 395 n. l. v Byzantské říši. 1191 dobyt křižáky, 1489 postoupen Benátkám, 1571 okupován Turky, od 1878 pod britskou správou, 1925 britská korunní kolonie. 1960 vyhlášena nezávislost; záhy nacionalistické rozbroje mezi etnickými Řeky a Turky. 1974 turecká armáda obsadila severní část ostrova a vznikla Severokyperská turecká republika (mezinárodně neuznána, izolace). V současnosti obě části neprodyšně odděleny bez vzájemné komunikace; politicky a vojensky napjatá situace. – Kypr je republika, člen Commonwealthu. Od 1963 se kyperští Turci nepodílejí na činnosti státních orgánů. Řecká část ostrova usiluje o připojení k Evropské unii. – Hlavou státu je prezident, zákonodárným orgánem je jednokomorová Poslanecká sněmovna (80 poslanců, volených na 5 let). Poslední volby v jižní (řecké) části ostrova se konaly v květnu 2001. Prezident G. Kleridis .

Tabulka: Kypr- Predstavitele
PREZIDENTI
1960 – 1977 Makarios III.
1977 – 1988 Spyros Kyprianu
1988 – 1993 Jorgos Vasiliu
od 1993 Glavkos Kleridis
 
Související hesla