Ladislav

, král český od roku 1453 a uherský od roku 1452; syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské. Narodil se po otcově smrti (odtud přídomek). V době jeho nezletilosti spravovali Uhry J. Hunyady, české země rádci a od roku 1448 Jiří z Poděbrad. Ladislav na sebe upozornil snahou o upevnění královské moci i nedůvěrou vůči husitům. V Čechách se zdržoval zřídka, české země však v době jeho panování relativně prospívaly. V Praze nečekaně zemřel uprostřed příprav svého sňatku s Magdalenou (1443 – 1486), dcerou francouzského krále Karla VII.

Ottův slovník naučný: Ladislav

Ladislav Pohrobek, král český a uherský a vévoda rakouský (* 22. ún. 1440 v Komárně – † 23. list. 1457 v Praze). Byl synem cís. Albrechta II. a Alžběty, dcery cís. Sigmunda. Poněvadž se narodil čtyři měsíce po smrti otcově, dáno mu jméno Pohrobek. Matka Ladislova snažila se synovi po otci zachovati dědictví v Uhrách i v Čechách, ale snahy její setkávaly se s odporem. Ač jej dala již dne 17. kv. v Bělehradě korunovati korunou svatoštěpánskou, nezabránila sporům o korunu. V Uhrách jedna strana zvolila si králem krále polského Vladislava, v Čechách jednání o přijetí Ladislovo nebralo rychle příznivého konce. Když u Varny r. 1444 král Vladislav padl proti Turkům, jednalo se v Uhrách přičiněním Jana Hunyadiho o uznání nároků Ladislových na korunu uherskou. V Čechách, kde Jiří z Poděbrad r. 1452 byl uznán správcem zemským, obrátilo se jednání také k prospěchu Ladislovu; konečně i Rakušané toužili více po Ladislovi, poněvadž byli s poručnickou vládou Bedřichovou nespokojeni. Prací Oldřicha Eicingera, Oldřicha hr. Celjského a Oldřicha z Rožmberka zbaven byl Ladislav poručníkování Bedřichova r. 1452 a došel uznání jako panovník v Rakousích, Uhrách a v Čechách. Moravané v čnu r. 1453 holdovali Ladislovi. R. 1453 dne 28. srp. byl Ladislav v Praze korunován za krále českého a r. 1454 v průvodu s Jiřím z Poděbrad odebral se do Vratislavě, aby přijal hold. V Uhrách jako král vystupoval Ladislav proti Janu Hunyadimu popouzen k tomu Oldřichem Celjským a v nepřátelství svém pokračoval i po smrti Hunyadiho († 1456) proti synům jeho. Ladislava Hunyadiho dal popraviti a bratra jeho Matiáše zajati. Od 29. září r. 1457 žil Ladislav v Praze a zde také náhle r. 1457 zemřel. Opustil svět v té chvíli, kdy poselstvo nalézalo se na cestě, aby mu přivedlo za nevěstu dceru krále franc. Karla VII., Magdalenu, jinak Marketu. Smrť Ladislova nebyla a není vždy považována za smrť přirozenou. Tvrdili někteří, že byl otráven, a za vraha udávali Jiřího z Poděbrad. Ale nikdy nebyly sneseny důvody dostatečné pro tvrzení takové. Mladý, zdravý král, teprve od 29. září r. 1457 v Praze, poselství na cestě, aby přivedlo mu nevěstu, náhlá smrť – domnělý vrah utrakvista, Ladislav katolík – onen Čech, tento Němec – vládnoucí poddaný a malomocný panovník – to vše jsou prvky, které budí podobné domněnky u širších vrstev. Historik však takové lidové romantice víry dáti nemůže. – Literatura: Palacký Fr., Dějiny (IV. Č.; I.); Tomek V. V., Dějepis města Prahy, VI.; Palacký Fr., Zeugenverhör über den Tod König Ladislaw's von Ungarn und Böhmen im Jahre 1457 (Praha, 1856); Tobolka Z. V., O volbě a korunování Jiřího z Poděbrad (t., 1896). Tbk.

Související hesla