Lantkrabství

, landkrabství – územněsprávní celek v Římskoněmecké říši od 12. stol. v čele s lantkrabětem, zástupcem královských práv na územích, v nichž příslušela vévodská moc králi (např. Durynsko), nebo v nichž tato moc byla omezena ve prospěch říše (např. Alsasko). Kromě významného lantkrabství durynského bylo i lantkrabství hesenské. Další lantkrabství byla ve Švábsku, na Bodamském jezeře a na území pozdějšího Švýcarska.

Související hesla