Lausanne

, město v jihozápadním Švýcarsku u Ženevského jezera, hlavní město kantonu Vaud; 114 000 obyvatel (1998). Průmysl strojírenský, papírenský, potravinářský, polygrafický. Veletrhy, dějiště mezinárodních konferencí. Muzeum. Univerzita (1537), vědeckovýzkumné ústavy. Historické památky (gotická katedrála, biskupský zámek), sídlo Mezinárodního olympijského výboru. – Osídlení již v antickém období, od 6. stol. obchodní středisko, od roku 1434 říšské město, od roku 1798 je hlavním městem kantonu.

Ottův slovník naučný: Lausanne

Lausanne [lózàn], řím. Lausonium, hl. m. švýc. kantonu vaudského, 529 m n. m., 2 km od jez. Genevského, 145 m nad ním, na svahu Mont Joratu na 3 pahorcích, oddělených navzájem Florem a Louou, a v údolích mezi nimi; středisko tratí Geneva – Lausanne – St. – Maurice, Lausanne – Bern – Luzern a Lausanne – Bielska – Basilej; spojen je drahou také s přístavem Ouchy a s Echallensem. Když Lausanna dobyli Bernští, bylo město obklíčeno ještě hradbami a věžemi; nyní je v úzkých, příkrých ulicích, dlouhých schodech a nepravidelných terassách v Cité (= Starém městě) pořád ještě dost stěsnáno, ač podle plánu Pichardova, zejm. na Novém městě, znamenitě rozkvetlo. Velkolepý, 25 m vys. a 188 m dl. viadukt (grand pont) spojuje předměstí St.-François a St.-Laurent, která jsou od sebe odloučena údolím. Zaplněním a překlenutím získáno bylo velké nové náměstí Riponne, na kterém stojí obilní bursa (Grenette), museum a několik škol. Pozoruhodnou budovou je především kathedrála, zbudovaná na severním návrší, které od Ouchy dělá dojem našich Hradčan, v l. 1000 – 1275 v ranném gotickém slohu, v l. 1875 – 89 podle plánu Viollet-le-Ducova restaurovaná. V tomto chrámě konala se v říj. r. 1536 disputace, které se účastnili Calvin, Farel a Viret a která měla za následek, že byla v území od Bernských dobytém zavedena reformace. Z círk. budov zasluhuje ještě zmínky chrám sv. Vavřince, s krásnou façadou, a chrám sv. Františka, v němž konána r. 1449 poslední sedění koncilu basilejského. Někdejší biskupský zámek (ze XIII. stol.) na blízku kathedrály, v němž po r. 1536 sídlili bernští vogtové, jest nyní vládní budovou; nedaleko odtud velká bývalá nemocnice, nyní škola, nad městem nemocnice nová. Z jiných veřejných budov vynikají; radnice na náměstí de la Palud, zbudovaná r. 1454, káznice a polepšovna, založená r. 1822 (první v Evropě) podle pennsylvanské soustavy, divadlo a renaissanční spolkový palác justiční na Montbenonu. Město má 34.049 obyv. (1888), ev. ref., franc. (katol. 4793, Němců 5704). Průmysl zastoupen sléváním železa, pivovarstvím, strojnictvím a výrobou zboží tabák. a čokolády; obchod je podporován dvěma bankami. Ze vzděláv. a obecně prospěšných ústavů má Lausanne universitu o 5 fakultách se 70 přednášejícími a 482 studenty, průmyslovou školu, ústav pro vzděl. učitelův a učitelek, hud. konservatoř, školu kreslířskou, ústav slepcův, jediný svého druhu ve Švýcařích, sirotčinec, několik nemocnic, stanici pro meteorologii a vinařství, nový ústav pro choromyslné (5 km od Lausanna) a j. Ze sbírek jsou důležity: kantonální museum přírodověd. a starožitnické, Musée Arlaud se sbírkou odlitkův a maleb, fysik. kabinet, kantonální knihovna o 80.000 sv. atd. Mimo to působí v Lausannu Société d'utilité publique, Société historique de la Suisse romande, společnost pro výzkum přírodní, spol. hospodářská a národohospodářská. V Lausannu je sídlo nejv. spolkového soudu, pošt. a telegr. ředitelství. Poloha je nad míru půvabná; to přivádí množství cizinců k delšímu pobytu. V ústavech vychov. pobývá na sta cizích dětí, zvl. z Anglie, Německa a něm. Švýcarska. V okolí nejkrásnější místa jsou výšiny Montbenon, Signal a hôtel Beaurivage v Ouchy, kde Byron psal svého Vězně chillonského. – Ves Lausonium připomíná se již za dob římských. Kolem r. 580 přeneseno do ní z Avenchesů biskupství. Nynější město vzniklo r. 1481 spojením tří různých osad. R. 1536 města a celého kantonu vaudského dobyli Bernští a zavedena reformace. Tehdy přesídlil biskup do Freiburka. R. 1798 stal se Lausanne hl. městem nového kantonu lémanského (od r. 1803 vaudského). – Srv. Blanchet, Lausanne dès les temps anciens (L., 1866). Dodatky Má 55.741 obyv. (1908), z nových budov vyniká Ruminův palác obsahující posluchárny, laboratoře a kantonální knihovnu, spolkový poštovní palác, budova kontonální banky. Universitu navštěvovalo v l. 1908 – 9 1198 posl.

Související hesla