Le Mans

, město na západě Francie; 148 500 obyvatel (1990). Průmysl strojírenský (automobily, zemědělské stroje), elektrotechnický, chemický, textilní. Dopravní křižovatka. Historické památky (gotická katedrála, hradby). – U města leží automobilový okruh (závod 24 hodin Le Mans je každoročně pořádán od roku 1928), muzeum automobilů.

Ottův slovník naučný: Le Mans

LeMans [man], hl. město franc. depart. Sarthe (záp. Francie), 184 km jz. od Paříže, na řece Sarthe, 50 m n. m., na želez. trati Paříž-Rennes-Brest a poboč. L. M.-Angers, L. M.Tours, má 43.180 ob., jest sídlem biskupství, velitelství 4. armád. sboru jakož i 4. legie četnické, zemědělské společnosti, společnosti pro vědy a umění (la Sarthe), společnosti historické a archaeologické, má lyceum, bisk. seminář, museum archaeologické, přírodovědecké a sbírky umělecké, bibliothéku o 60.000 sv. Ze starobylých památek nejvzácnější a umělecky nejcennější jest kathedrála sv. Julia, založená v XI. stol. a dostavěná v XIII. stol., později několikráte přestavěná, se znamenitými skulpturami a architektonickými přístavky různých dob, chrám Navštívení P. Marie, chrám Notre Dame du Pré a mnoho starobylých, namnoze dobře zachovaných budov veřejných. L. M. je rodištěm angl. krále Jindřicha II. a Jana Dobrého, lyrického básníka Rob. Garniera (†1601), jesuity Bouveta (†1732), generála Négriera, P. Guérangera (†1875), spisovatele církevního, a j. Průmysl a obchod jest značně vyvinutý; zvl. veliký jest průmysl strojnický, hodinářský, výroba železničních vozů, umělých květin, masitých konserv, barev, přádelny lnu, chemické továrny. Obchoduje se hl. drůbeží (znamenité trhy), zemědělskými plodinami; dováží se zvl. obilí. L. M. jest město starobylého původu, rozložené v půvabné poloze z největší části na ř. Sarthe. Vzniklo ze starého gallského Suindinum neb Vindunum. V V. století byl zde usazen francký kníže Rigomer, později dostalo se celé okolí krajiny v držení hrabatům Maineským. Již ke konci VI. stol. bylo L. M. sídlem biskupství. V XVI. stol., ve válkách náboženských, dostalo se město na čas do rukou kalvínů, avšak opět jim vyrváno a osazeno na dále katolíky. V novější době bojovala tu ve válce v l. 1870 – 1871 franc. armáda gen. Chanzyho se střídavým štěstím, ač s konečným neúspěchem proti vítězným vojům německým 10., 11. a 12. led. r. 1871.

Související hesla