Ledebourové

, český šlechtický rod, původem z Vestfálska, v Čechách od poloviny 17. století. Drželi statků v různých místech Čech (Golčův Jeníkov, Liblín, Peruc). 1669 povýšeni do panského stavu, 1807 do hraběcího stavu. Členové rodu u nás žili do 1945.

Ottův slovník naučný: Ledebourové

z Ledeburu, příjmení hrab. rodiny, která pochází z Vestfálska a tu a v Hannoversku kvete v 5 liniích a v panském stavu. Česká větev (Ledebur-Wicheln) má důstojnost hrabskou. Do Čech přišel první Jan Jetřich rytíř z L., jenž r. 1657 zdědil Golčův Jeníkov a k tomu koupil r. 1659 Žestovice a r. 1660 Kluky. Dne 19. čna 1669 povýšen do panského stavu král. Čes. starož. rodů a koupil r. 1676 Peruc. Zemřel r. 1681, odkázav jmění manž. Mechthildě Beatrici, roz. v. d. Reck, která také Vahančice (r. 1686 – 1692) držela († 30. list. 1718). Peruc držel současně Alexander Jindřich z L. († 1712) a po něm Alexander Jan, jenž 7. pros. 1719 povýšen do stavu panského král. Českého. Týž koupil r. 1725 Liblín a zemřel 8. čna 1758. Syn jeho Kašpar Benedikt, c. k. kom., býval vicepraesidentem úřadu mincmistrovského v král. Čes., prodal Peruc a zemřel r. 1790. Byl třikráte ženat; třetí jeho manželka Antonie, roz. ze Solmsu († 1802), dědila po matce Kostomlaty a Křemyž. Z druhého manželství Kašparova pocházela jediná dcera Marie Josefa († 1800), provdaná Wurmbrandová, jež zdědila Liblín. August (* 1772), syn Augusta z L. a Bedřišky z Wendtu, zdědil Kostomlaty a Křemyž, vyženil r. 1804 s Terezií hrab. Hartigovou Horní Beřkovice a koupil r. 1811 Březnici u Ústi n. L. Majestátem z 26. list. 1807 povýšen do hrab. stavu c. k. států. Zemřel r. 1846 zůstaviv syna Adolfa, který po něm zdědil Kostomlaty, Křemyž, Všebořice a Milešov. Tento, c. k. tajný rada (* 1812 – † 1886), pojal r. 1838 za manž. Johannu hrab. z Nostic-Rienecku (* 1819 – † 1870), dámu hvězdového kříže. Z manželství toho pošla dcera Karolina (* 1839), která provdala se r. 1863 za Bohdana svob. p. Hrubého z Jelení, a synové Jan (* 30. kv. 1842) a František (* 1844 – † 1893). Jan z L., politik strany autonomní, pojal r. 1868 za manž. Karolinu Černínovou z Chuděnic (* 1847). Ačkoli jeho otec hr. A. z L. i v českém sněmě i v panské sněmovně byl rozhodným stoupencem ústavověrné strany, přilnul hr. Jan záhy ku straně konservativní i stal se jejím vynikajícím členem. Nejprve obrátil na se pozornost jako horlivý člen katolicko-politické jednoty pro král. České. Do českého sněmu zvolen v druhé velkostatkářské skupině jako kandidát strany státoprávní r. 1883. První pozoruhodnou řeč promluvil v sedění sněmu 14. říj. 1884, když šlo o návrh Herbstův na administrativní rozdělení král. Českého. Posuzuje snahy německé a agitace směřující k pobouření německého lidu v Čechách, pravil, že on i mnozí jeho soudruhové v kurii velkostatkář. jsou Němci a cítí se jimi býti a že by se svědomitě zastali německého lidu, kdyby byl skutečně ohrožen, že však nemohou se nadchnouti pro snahy a cíle poslanců německých, od nichž se liší také tím, že se cítí býti Čechem v politickém významu toho slova. Roku 1889 povolán do panské sněmovny a r. 1895 stal se ministrem orby v kabinetě hrab. Badeniho. Dítky jeho jsou Johanna (* 1868), od r. 1887 manž. Františka hrab. Hartiga, Adolf (* 1870), c. k. komoří a nadporučík u hulánů, jehož manž. od r. 1896 je Marie hrab. Rességnierova z Miremontu (* 1873), Eugen (* 1873), JUDr., c. k. okresní kommissař ve Znojmě, Karolina (* 1875), provd. r. 1897 za Viktora hr. Széchényiho, a František (* 1877), poručík u dragonů. František (* 1844 – † 1893) od r. 1877 měl za manželku Leopoldinu hr. Thunovu (* 1857) a s ní dítky Leopoldinu (* 1878), provd. r. 1897 za Bedřicha hrab. z Toggenburku, Marii (* 1881) a Jana (* 1891). Dítky Adolfa (* 1870) jsou Jan (* 1897) a Karel (* 1898). Sčk.-rb. Dodatky Jan (XV, 768), konservativní politik rak. (*1842 – †14. kv. 1903 v Praze). Byl majetníkem panství Kostomlat, Křemýše, Vsebořic a Milešova. Jako ministr orby odstoupil s kabinetem Badeniovým (r. 1897). – Choť jeho Karolina roz. Černínová z Chuděnic †14. dub. 1907 v Praze.