Leo Africanus

, arabský cestovatel. Navštívil songhajskou říši, Kánem-Bornu a země Blízkého východu. V roce 1520 byl zajat sicilskými piráty, kteří jej darovali papeži Lvu X. Na jeho příkaz byl Leo Africanus pokřtěn a v roce 1526 zpracoval Descrizione dell’ Africa (Popis Afriky), který v Evropě až do 19. stol. sloužil jako hlavní pramen znalostí o severní Africe, Sahaře a Súdánu.

Ottův slovník naučný: Leo Africanus

Leo Africanus, vlastním jménem Hasan ibn Muhammed al-Vazzán, cestovatel arabský a zeměpisec (* ok. 1488 v Cordobě – † mezi 1526 – 50 snad v Túnisu). Pocházeje z vážené rodiny cordobské opustil snad při dobytí Granady (1492) svou vlasť a usadil se ve Fésu. Od nové vlasti obdržel i své příjmí Africanus. R. 1500 navštívil již Timbuktu, provázeje svého ujce, r. 1514 dovídáme se od něho samého, že poslán byl vládcem féským k portugalskému místodržiteli v Safi. Do doby mezi r. 1500 – 17 spadají obě jeho velké cesty sev. Afrikou, Egyptem, Arabií, Persií, Turkistánem, Armenií a Syrií až po Cařihrad, prvá pravděpodobně před r. 1514. Na druhé cestě dostal se, vraceje se domů, mezi Egyptem a Fésem u ostrova Džerby do rukou křesťanských pirátů, již zavezli jej do Říma a jako člověka vynikajících vědomostí darovali papeži Lvu X. Papež oblíbil si jej velice, zvláště když zvěděl, že má Leo A. u sebe geograficko-historický popis své africké vlasti, jejž cestou byl pořídil. Zabezpečiv jej hmotně přiměl jej papež i ku přestoupení na křesťanství. Při křtu jako jeho kmotr dal mu i své jméno Johannes Leo. Zdržuje se až na krátký pobyt v Bologni výhradně v Římě, osvojil si Leo A. italštinu, něco latiny a i hebrejštiny. Sám byl i učitelem arabštiny. Po smrti svého příznivce papeže Lva X. (1521), v Římě jsa zanedbáván, uchýlil se do své vlasti a vrátil se i k islámu (po r. 1526). Dle vlastní zprávy napsal několik spisův obsahu náboženského, historického, filologického, mimo jiné i sbírku zajímavých nápisů náhrobních. Z celé jeho činnosti zachován rukopisně (v Escurialu) jeho nevalně cenný slovník arabsko-hebr.-latinský, dokončený jím v Bologni r. 1524, dále malý spisek o slavných arabských lékařích a filosofech, známý z lat. překladu Hottingerova (Tractatus de viris quibusdam apud Arabes illustribus, Curich, 1664, 2. vyd. v Hamburce 1726). Kdežto spisek oplývá množstvím chyb, zaviněných pravděpodobně, aspoň z části, překladem Hottingerovým, zjednal si Leo A. velikou chválu pravdomluvnosti a spolehlivosti svým hlavním spisem Africa, dokončeným v Římě r. 1526. Jest to italský překlad svrchu zmíněného spisu arabského, pořízený autorem samým. Spis tento, považovaný v minulých stoletích za hlavní pramen pro zeměpis Súdánu, cení se posud u geografů jako spolehlivý. Vydán byl nejprve v Ramusiově sbírce cestopisů (Benátky, 1550) a z toho přeložen Florianem do latiny (Joannis Leonis A-ni de totius Africae descriptione l. IX; Antverpy, 1556 a 1558; Curich, 1559; Lejda, 1632), Jeanem Temporalem do frančtiny (Lyon, 1556; Lejda, 1564), Lorsbachem do němčiny (Herborn, 1805), Johnem Porym do angličiny (Londýn, 1600). R. 1665 vyšel v Rotterdamu i překlad hollandský. Srv. Lorsbach, De Leonis descriptione Africae (Herborn, 1802). Dk.