León

, město v severozápadním Španělsku; 145 000 obyvatel (1996). Průmysl chemický, keramický, potravinářský, strojírenský aj. Železniční křižovatka. Historické památky. – Původně římský tábor, asi od roku 70 n. l. město. Rozvoj nastal po roce 755 (vytlačení Arabů), od roku 910 bylo hlavním městem leónského království a jedno z center reconquisty. León leží na poutnické cestě do Santiaga de Compostela.

Ottův slovník naučný: León

Leon, hl. město starého král. a nynější španěl. prov. t. jm., 802 m n. m., na levém břehu Bernesgy, krátce před jejím stokem s Toriem, při železn. tratích Palencia – Coruña a Leon – Gijon. Sídlo biskupské, 14 kostelů, mezi nimi nádherná got. kathedrála o 3 lodích, z XIII. stol., v níž jsou pochováni sv. Isidor a mnozí leonští králové, rom. kostel sv. Isidora (XII. stol.) a klášt. kostel sv. Marka, got. radnice, četné paláce, 4 nemocnice, zbytky městských zdí, pěkné procházky, půvabné zahrady; obchod s vlnou a plátnem, trhy na koně, 13.446 obyv. (1887). – Jméno dala Leonu Legio septima gemina, jež měla stálý byt na těch místech. Od X. stol. byl Leon hl. m. křesť. království t. jm. a jen od r. 996, kdy ho dobyl sultán Almanzor, byl až do jeho smrti v moci Maurů. V XI., XII. a XIII. st. konalo se v něm několik koncilův. Leonská provincie zaujímá sev. čásť někdejšího král. Leonského. Hraničí s ní na sev. prov. Oviedo, na sv. Santander, na vých. Palencia, na jv. Valladolid, na j. Zamora, na záp. Orense a Lugo; má 15.377 km2 (6. z prov. španěl.). Je to země převahou hornatá, zejm. na sev. a záp.; po sev. hranici její táhne se hlavní pohoří Kantaberské od Peña Prieta (2531 m) a Peñas de Europa (2665 m) až po místo, kde se rozvětvuje v řetěz asturský a galicijský, pak četné jižní výběžky a předhoří tohoto hlavního pásma, mezi nimi Montañas de Leon (1101 m), el Teleno (1251 m), Peña Irevinca (2021 m). Nejdůležitějším průsmykem v Kantaberském pohoří je Puerto de-Pajares, ve výši 1364 m. Ostatek provincie, zejm. jv., je rovinatý. Řeky Bernesga, Cea a Orbigo s Erií ústí se do Esly, Esla pak do Duera, Sil vtéká do Minha. Sella a Cares spěchají krátkou cestou přímo k Atlantskému okeánu. Obyv. bylo r. 1887 380.637, t. j. 25 na km2, mezi nimi 221.170 analfabetů. Půda je celkem úrodná a v údolích dobře vzdělána. Daří se na ní obilí, zejm. pšenice, luštěniny, len, seno, zelenina, vlaské ořechy a kaštany. Chov skotu a bravu. V horách je hojnost dubových a kaštanových lesů, luk, pastvin a kam. uhlí. Průmyslu skoro není, poněvadž obyvatelstvo, povahy konservativní, se oň nestará, obchod vede se lnem, vlnou, tkaninami a léčivými bylinami (islandským mechem). V prov. je 10 soudn. okresů, 234 osad.

Související hesla