Letopočet


1. určení roku;
2. soustava let počítaná od určité události, skutečné nebo legendární (viz též éra); počátek éry se nazývá epocha. Staří Řekové počítali léta od první olympiády v roce 776 př. n. l., Římané od údajného založení Říma v roce 754 př. n. l. Diocletianova éra začíná rokem 284 n. l. Tzv. alexandrijský letopočet začíná od stvoření světa, jež klade do roku 5493 př. n. l., starší byzantský letopočet, odvozený od alexandrijského, začíná rokem 5509 př. n. l. Židovský letopočet označuje za počátek světa 7. 10. 3761 př. n. l. Na Iberském poloostrově počítali od 5. stol. podle španělského letopočtu, začínajícího rokem 38 př. n. l. Dosud užívaný muslimský letopočet začíná rokem 622 n. l. (hidžra). (V Íránu byl v roce 1976 zaveden nový letopočet od založení perské říše, kladeného 1180 let před hidžru.) Křesťanský letopočet, označovaný též jako náš letopočet, zavedl v roce 525 opat Dionysius Exiguus (asi 500 – 560), který při sestavování velikonoční tabulky nahradil dosavadní počítání podle Diocletianovy éry léty od Kristova narození. Nový letopočet se ujímal jen zvolna. Ve vyprávěcích pramenech je běžný od 8. stol., v úředních dokumentech až od 9. a 10. století.

Ottův slovník naučný: Letopočet

Letopočet či aera jest řada jednotek časových, počítaných od jisté doby, z pravidla od vynikající události, již nazýváme též aerou neb epochou. A jakož rozličné byly tyto epochy, vznikly rozličné letopoččty (aery). Základ letopoččtů tvoří rok. Rok má však různé tvary; rozeznáváme stálý rok sluneční, proměnlivý rok sluneční, rok sluneční v delší periodě vyrovnaný, siderický rok sluneční, rok lunisolární a rok měsíční (lunární). Podle těchto různých tvarů roků liší se jednotlivé aery. Hlavní aery jsou tyto; I. Aery zakládající se na roku slunečním o 3651/4 dne (roku juliánském): a) světová aera byzantská neb cařihradská, jíž užíváno u římských císařů v Cařihradě, pak u řeckých křesťanů, dále u Rusů až do Petra Vel.; podle této aery vznikl svět 1. září 5508 př. Kr.; b) aera založení Říma (ab urbe condita), jejíž začátek připadá na r. 753 př. Kr. (Varro); c) aera zlepšení kalendáře (anni juliani) počíná r. 45 př. Kr.; d) aera španělská začíná r. 38 př. Kr, kdy Augustus dobytí Španělska dokončil. Aera ta udržela se v Portugalsku až do r. 1415; e) aera římských císařů (anni Augustorum) začíná r. 27 př. Kr.; f) aera křesťanská (obecná, vulgaris) pocíná 1. rokem po Kr. a. pojí se buď s roky juliánskými neb s roky Řehořovy reformace; g) aera seleukovská (s měsíci makedonskými nebo syrskými) počíná vjezdem Seleukovým do Babylonu dne 1. kv. 311 př. Kr.; h) aera antiochijsko-caesarská (se syrskými měsíci) začíná 1. května r. 47 př. Kr.; i) aera Abrahamova (s římskými měsíci) počíná 1. dub. 2015 př. Kr. II. Aery založené na roku alexandrijském o 365 neb 366 dnech. Rokem přestupným jest každý 4. rok; rok dělí se na 12 měsíců o 30 dnech, jež ukončuje 5 a v přestupném roce 6 dní. Letopoččtu toho bylo užíváno u Egypťanů, Arabů, Koptů a Habešanů. a) Aera alexandrijská světová začíná r. 5502 př. Kr. Letopočet ten vynalezl historik Julius Africanus. Dle něho čítali v prvních letech křesťanství Židé a křesťané církve alexandrijské až do XV. stol. Koptové posud dle něho čítají; b) aera Panodorova světová (též antiochijská neb také zlepšená alexandrijská zvaná); v r. 5786 alexandrijské světové aery (284 po Kr.) vynecháno bylo 10 roků a aera takto změněná slove Panodorova. Aera Anianova jest s touto identická, čítá však jen do r. 532, kdež pak znovu začíná; c) aera Augustova (aktijská) začíná 29. rokem př. Kr.; d) aera Diokleciánova začíná 29. srpna 284 po Kr. nastoupením Diokleciána na trůn a bylo jí užíváno až do vpádu Arabů do Egypta. Letopoččtu toho užívají posud s měsíci staroegyptskými koptičtí křesťané a nazývají letopočet mučenníků; aethiopští křesťané začínají letopočet ten pod názvem letopočet milosti r. 276 po Kr. a čítají v cyklech o 532 letech; e) aera republiky francouzské počíná založením republiky 12. září 1792, kdy slunce dle pravého pařížského času ve znamení váhy vstupuje, den počítaje od půlnoci. Letopočet ten byl odstraněn 31. pros. 1805 (Řeh. roku). III. Aery zakládající se na pohyblivém roku slunečním o 365 dnech bez vkládání. IV. Aery zakládající se na sidérickém roku slunečním (indickém) o 365 dnech 15g 31v 15p dle Árja Siddhánta nebo o 365 dnech 15g 31v 31p 24s dle Surja Siddhánta. Zlomky se vynechávají, přesahuje-li však zlomek hodnotu 30g, zvětší se počet dní o 1. V. Aery zakládající se na lunisolárním roku. a) indickém, začínajícím novým měsícem, jenž počátek roku slunečního předchází. Každý měsíc pojmenuje se dle jména měsíce slunečního, v němž počíná. Rok čítá 354 neb 355 dní, rok přestupný 383, 384 neb 385 dní. Veškeré výpočty indické vztahují se ku pravé konjunkci pro poledník Larika (5h 3m 33s vých. od Greenwiche); b) židovském (světová aera nových Židů). Roky letopoččtu toho jsou lunisolární o 353, 354, 355 a o 383, 384 neb 385 dnech. Roky přestupné v 19letém cyklu jsou 3., 6., 8., 11., 14., 17. a 19. Rok začíná novým měsícem, den počíná západem slunce. Rok má 12, rok přestupný 13 měsíců. Aera židovská počíná 26. bř. 3760 př. Kr.; c) čínském a japonském. Rok letopoččtu toho jsou lunisolární vyrovnávající se vkládáním dle astronomických výpočtů, ne tedy cyklicky. d) řeckém (attickém, starých Řeků, počet olympiad). VI. Na roku lunárním zakládá se Hidžra u Arabů a Turků. Ke srovnávání jednotlivých letopoččtů převádíme veškeré letopoččty na letopočet křesťanský juliánský, při němž každý rok 3651/4 dní čítá a jehož první rok připadá na rok narození Kristova. Známe-li pak pro některý den nějakého letopoččtu příslušný den A letopoččtu juliánského, obdržíme též snadno příslušný den A' letopoččtu Řehořova; jest totiž pro nté století křesťanského letopoččtu

A´ = A + n - 3 - Q (n – 1)/4

kdež Q(n – 1)/4 značí podíl v celistvých číslech vyjádřený při dělení čísla n – 1 číslem 4. První rok aery označují chronologové 1 (astronomové 0), následující číslicemi 2, 3, 4..., předcházející číslicemi – 1, – 2, – 3, – 4... Poněvadž způsob čítání chronologův a astronomů se liší, třeba vždy udati, zdaž se dle těchto neb oněch čítá. Jest pak všeobecně rok chronologů (a + 1)ní před Kristem roven roku – a astronomů. Je-li x nějaký rok cizí aery, bude příslušný rok C aery juliánské (křesťanské)

C = x ± m aneb C = x ± (m+1);

hořejší znamení, připadá-li začátek aery v mtý rok před Kr., dolejší znamení, připadá-li začátek aery v mtý rok po Kr. Mají-li x a C stejná znamení (obě positivní neb negativní), užívá se pro mtý rok před Kristem vzorce prvého, pro mtý rok po Kristu vzorce druhého; jsou-li však x a C opačně označeny, pak platí vzorec prvý pro mtý rok po Kr., vzorec druhý pro mtý rok před Kristem. Nejvšeobecnější úloha převádění nějakého data určité aery v příslušné datum jiné aery jest tato: Je-li v aeře, jejíž počátek připadá v rok a letopoččtu křesť. rok R a den d dán a je-li délka roku aery této L, nechť se vynajde příslušný rok R' a den d' aery, jejíž počátek a' křesť. letopoččtu jest a v níž délka roku rovná se L'. Gs.

Související hesla