Lev III. Syrský

, byzantský císař od roku 717; zakladatel syrské (isaurské) dynastie. Upevnil mezinárodní postavení říše, v letech 717 – 718 a 740 odrazil útoky Arabů. Provedl vojenské, finanční a správní reformy. V roce 726 nařídil z chrámů odstranit ikony, v roce 730 vydal edikt proti uctívání obrazů, což znamenalo počátek ikonoklasmu.

Ottův slovník naučný: Lev III. Syrský

Lev III. Isaurský (* ok. 675 – † 18. čna 741) pocházel z Germanikie na hranicích syrsko-kappadockých z rodičů nepatrných, kteří, jak se zdá, sami byli původem z Isaurie (odtud asi příjmí Lvovo), a po dobytí Germanikie od Arabů se i se synem přestěhovali do Mesembrie v Thrakii. Vstoupil ok. r. 705 do vojska a tu povznesl se svými schopnostmi rychle k nejvyšším hodnostem; r. 713 jmenován vrchním veliteIem vojska na východě proti Arabům. Na zprávu o revoluci, kterou svržen císař Anastasius II. a Theodosius III., muž zcela nepatrný, na trůn povznesen (716) právě v době, když Arabové počínali veliký útok na říši, odepřel Lev uznání novému vládci, prohlásil se císařem a tažením na Cařihrad přinutil Theodosia k odstoupení, načež byl 25. bř. 717 korunován. Při nebezpečí hrozícím od Arabů, kteří již v létě r. 717 s ohromným vojskem a loďstvem obklíčili Cařihrad, bylo to velikým štěstím, neboť Lev byl muž rázný a statečný, geniální vojevůdce a politik, výtečný organisátor, muž, jakého bylo říši právě třeba. Mistrná jeho obrana zmařila všechny útoky Arabů, tak že musiIi v srp. 718 s ohromnými ztrátami odtáhnouti. Za obležení vzniklo povstání na Sicilii, bylo však po odchodu Arabů snadno přemoženo (719). Porážka Arabů před Cařihradem, snad největší, kterou kdy islam utrpěl od Řeků, jest událost dosahu světodějného, jež odvrátila na dlouhou dobu všechno značnější nebezpečí od říše Byzantské. Boj obnovený r. 725 obmezoval se pak jen na nepatrné srážky, a když Arabové učinili r. 740 větší vpád do Malé Asie, potřel je císař spolu se synem a spoluvládcem Konstantinem u Akroïna ve Frygii. S Bulhary zachováván za vlády Lvovy celkem mír. Neméně nežli zevnějšími úspěchy proslul Lev vnitřní činností, jíž přetvořil říši, jak změněné poměry toho vyžadovaly. Zvelebil vojsko a zvýšil brannou sílu říše, zlepšil správu a dovršil i důsledně provedl organisaci říše na themata dřívějším vývojem připravovanou, uvedl, ovšem ne bez některých útiskův obyvatelstva, rozervané finance do pořádku a zreformoval celou soustavu flnanční, zavedl prospěšné opravy v poměrech právních a sociálních vydáním nového zákonníka řečeného »Ekloge«. Všechny tyto reformy svědčí o pronikavé soudnosti, prozíravé znalosti poměrův a bystrém rozhledu císařově. Nešťastné však bylo jeho zasažení do záležitostí církevních, totiž vystoupení proti úctě obrazů. Lev vyšel tu z pohnutek velmi rozumných, chtěje zastaviti nezdravý směr, jímž se namnoze nesl náboženský cit lidu klesaje až k nesmyslné pověrčivosti a pohanskému téměř kultu obrazův a soch, a vystoupil také ve shodě se smýšlením veliké části intelligence, jak světské, tak i duchovní, jmenovitě v Malé Asii; ale jeho zákony z r. 726 a 728, jimiž se zapovídalo obrazům se klaněti a v vystavovati je v kostelích úctě lidu, způsobily u obecného lidu – zejména v západních krajích – a u veškerého mnišstva, hlavních to hotovitelů obrazů, ohromné pobouření. V Helladě vzniklo dokonce dosti nebezpečné povstání. Také papež postavil se ostře na odpor ediktům císařovým, a v celé Italii, pokud byla byzantská, nastávalo nebezpečné vření proti panství řeckému, které vedlo k uvolnění svazků poutajících tuto zemi k Cařihradu. V celé říši rozvlniIy se urputné třenice mezi obrazoborci a obrazoctiteli. Lev neustoupil a přísně potlačoval veškeren odpor, ale původního úmyslu svého přece neprovedl a neprovedli ho ani jeho nástupcové. Pro svoji osobu zkaIil si L., jeden z nejlepších císařů byzantských, vystoupením proti obrazům památku u potomstva. – Srv. Schlosser, Gesch. der bilderstürmenden Kaiser des oström. Reiches (Frankf., 1812); Vasiljevskij, Zakonodatělstvo ikonoborcev (»Žurn. min. nar. prosv.«, 1878); Paparrhigopulo, Histoire de la civilisation hellénique (Paříž, 1878); Schwarzlose, Der Bilderstreit (Gotha, 1890).

Související hesla