Libreto


1. slovně vyjádřená hlavní myšlenka propagační akce (výstavy, rozsáhlejší publikace);
2. textová předloha, slovesný podklad opery, oratoria, operety, muzikálu a baletu.

Ottův slovník naučný: Libreto

Libretto (ital.), t. j. knižečka, textová knížka k opeře neb oratoriu, pak též název básně, která myšlena a provedena jest tak, aby hodila se k hudební skladbě, zvláště dramatické. Vzhledem k této tendenčnosti nesluší spatřovati v operním librettě zvláštního genru literárního, nýbrž genre pomocný, zhudebněním teprve se docelující a oživotňující. Musíť libretto v celém založení přidržovati se žádoucí stručnosti, poněvadž hudební proud značně zpomaluje postup slova zpívaného oproti recitovanému a tím ukládá již sepsání jeho volnému rozmachu básnické fantasie autorovy značné meze. Slovo libretto obsahuje v sobě zárodek hudby a formální stránka této jest oním předurčena a podmíněna. Na společné výslední hodnotě opery jakožto složeného díla uměleckého má proto libretto značný podíl. Ježto však každá skladatelská individualita má určité své požadavky co do obsahu i formy libretta, musí jim podrobovati se úmysly básníkovy. Nesbíhá-li se v téže osobě s nadáním hudebním i literární, což bývá jen zřídka (R. Wagner), bude nejzdárnějším pro celkový účin ten postup, který librettistu svede k společné práci se skladatelem. – Osud libretta operního zahrnut jest ovšem v osudech opery samy. Mythologie, historie, současný život skutečný, národní pověsť a báchorka skýtají k němu látku, která zřídka zpracovává se vzhledem k omezení uvedenému způsobem samostatným, pročež většina librett jest pouze výtahem z jiného díla belletristického, buď dramatického nebo epického.

Související hesla