Ligurie

, italsky Liguria – kraj v severozápadní Itálii při pobřeží Ligurského moře; 5 421 km2, 1,63 mil. obyvatel (1998), správní středisko Janov. – Od skalnatého pobřeží se strmě zvedají Alpy a Apeniny. Mírné podnebí, četné vinice, olivové háje a zahrady. Přístavy Janov, Savona, La Spezia. Na pobřeží leží významné turistické oblasti: Riviera di Ponente (na západě) a Riviera di Levante (na východě). – Původními obyvateli byli Ligurové (odtud název), v 2. stol. př. n. l. byl připojen k Římu. Ve středověku větší část Ligurie náležela Janovské republice, v letech 1797 – 1805 Ligurská republika, v letech 1805 – 15 byl součástí Francie, od roku 1815 byl součástí Sardinského království. V roce 1861 bylo území Ligurie začleněno do sjednocené Itálie.

Ottův slovník naučný: Ligurie

Liguria, krajina v severní Italii, ve starověku s hranicemi ne dosti určitými. Obvykle kladou se meze její dle ustanovení Augustova na východě k řece Makře a k vrchovisku řek Tara a Trebie, na severu k hornímu Pádu, na západě po slémě hlavního pásma Alp Přímořských a Grajských. Jsouc položena stranou předních cest a průsmykův alpských, účastnila se Liguria historického života měrou nepatrnou, jakkoli při moři byly některé dobré přístavy, jako Genua (nyní Janov), Savo (nyní Savona) a Vada Šabatia.Obyvatelé její byli Ligurové, kmen původu záhadného, ale nepochybně původu ještě předindoevropského (Müllenhoff, Deutsche Alterthumskunde I., 86; III., 176 – 193; Arbois de Jubainville, Les premiers habitants de l'Europe, Pař., I.1889; II. 1894 soudí z přípon -asco, -usco, -osco, -nt, -ia, -mno, -mino, že byli Indoevropany), jehož sídla na prahu dob dějinných byla mnohem rozsáhlejší. Novější zkoumání klade jejich sídla na západě až po Rhônu a vých. Pyrenaeje, na severovýchodě a severu daleko do Pádské nížiny až po svahy středních Alp, ano až po město Thionville, na jihových. podél moře Tyrrhénského až do Campanie. Staří věděli dobře, že byli Ligurové naprosto od Keltů rozdílní, a stotožňovali je se Sikely v Latiu i v Kampanii (srv. Modestov, O proischožděniji Sikulov, Petrohrad,1898). Řeka Pád slula Ligurům Bodencus. Anthropologické zkoumání v jeskyních ligurských činí velmi pravděpodobným, že Ligurové byli nejstaršími obyvateli sídel dle sebe přezvaných, jsouce typem, lbí i kulturou blízce spřízněni s obyvatelstvem jihofrancouzským, repraesentovaným nálezy cromagnonskými. Na Pádské nížině stýkají se jména ligurského původu s okresem terramar. V těchto sídlech byli nejprve napadeni proudem umbricko-italským, který zaujal drahnou východní čásť Pádske nížiny, později však ustoupiti musil Gallům. Po moři přicházeli Foiničané k ústí rhônskému a po nich Fókejští, kteří založili Massálii. Záhy Massálióté osadili veškero pobřeží po obou stranách Alp přímořských, zřídivše hojné řecké apoikie, a také si podmanili čásť Ligurů na provencské nížině. Nejtíže však doléhali na Ligury Gallové, kteří znenáhla zabrali veškeren jejich kraj kromě končin mezi Varem, Makrou a Apenninem. V těchto zúžených mezích uchovali Ligurové samostatnost až do příchodu Římanů r. 238 př. Kr., hledíce si lovu, války a loupeže. Orby nemilovali, vína ani oleje nepěstovali, ale do Genue vozili na prodej dříví, kůže, dobytek; také již znali pivo. Stálý boj se sousedy učinil z nich zatvrzelé, bojovné loupežníky, postrach dalekému okolí. V krajinách ostatních smísili se Ligurové s Kelty a později se polatinili. Dnešní Provençalové pokládají se za zromanisované Ligury s určitým ethnickým k Ligurům příslušenstvím. – Srv. A. Issel, Liguria geologica e preistorica (Janov, 1892); C. Mehlis, Die Ligurerfrage (»Archiv für Anthropologie«, XXVI.; též samostatně, Brunšvik, 1899). Pšk. V době nynější nazývá se Liguria sz. čásť Italie, zaujímající pobřežní pruh země mezi Apenninami a mořem Středozemním (záliv Janovský až po zátoku Spezzijskou), měří 5278 km2, 958.594 obyv. (1892), v celkovém svém rázu jest hornatá, řeky z větší části pobřežní (Arroscia, Lavagno a j.), v celku však velice zdravá, takže četně jest cizozemci navštěvována. Pobřežní kraj západní nazývá se obyčejně rivierou Ponentskou, vých. čásť, od Janova na vých., rivierou Levantskou. Obyvatelstvo živí se rolnictvím, sadařstvím, průmyslu není. Administrativně dělí se Liguria jakožto kraj (compartimento) na 2 provincie: Porto Maurizio na záp. (1210 km2, 132.251 ob.) a Janov na vých. (4114 km2, 760.122 ob.). EMa.

Související hesla