Lipnicovité

, Poaceae – velmi obsáhlá, vývojově stará a vyhraněná čeleď jednoděložných rostlin z řádu lipnicokvětých (Poales), trávy. Jednoleté i vytrvalé byliny se svazčitými adventivními (přídatnými) kořeny, někdy s větveným oddenkem; stonek (stéblo) je většinou dutý, kolénkatý, nevětvený; listy jsou čárkovité, s blanitým jazýčkem (ligula) na rozhraní pochvy a čepele, často vybíhající po stranách v ouška. Čepele listů jsou v mládí podélně svinuté nebo řasnatě složené. Květenství je zkrácená lata, tzv. lichoklas, složená z klásků (květy, plucha, dvě plevy), někdy jsou klásky jednokvěté. Květy jsou většinou oboupohlavné, bezobalné, obsahují tři tyčinky, pestík; plod je obilka nahá (pšenice) nebo okoralá (ječmen). Vnitřní okvětí je přeměněno na dvě plenky, vnější v blanitou plušku. Opylení anemogamní (tj. větrem), vegetativní rozmnožování je oddenky, výběžky (stolony), rozmnožovacími pupeny (cibulky). – Lipnicovité rostou po celém světě, asi 600 rodů zahrnuje více než 6 000 druhů. Tvoří travnaté formace, např. subtropické savany, brazilské campos, argentinské pampy, severoamerické prérie, severoafrické stepi halfové, středoasijské stepi kavylové aj. Louky a pastviny v ČR jsou druhotné formace vzniklé po vymýcení lesů a udržované soustavnou pastvou. Hospodářsky významnými zástupci lipnicovitých jsou: obiloviny (rýže, pšenice, žito, ječmen, oves, proso, kukuřice aj.), luční druhy (lipnice, kostřavy, bojínek, srha, jílek aj.), bambus, cukrová třtina. Řada druhů je považována za plevele (např. pýr), jiné se pěstují jako okrasné rostliny (jihoamerická Cortaderia a další).

Související hesla