, italský malíř rané renesance; syn Fra Filippa Lippi, žák S. Botticelliho. Je autorem lyrických obrazů a fresek, v raném díle byl ovlivněn Masacciem (fresky v kapli Strozziů v Sta Maria Novella ve Florencii). Soustředil se na vyobrazení jednotlivostí (pohybu, architektury), což vede k roztříštění obrazové kompozice. Dílo: Vidění sv. Bernarda, Triumf sv. Tomáše Akvinského, freska v Sta Maria sopra Minerva, Řím, Klanění Tří králů.
Lippi: Lippi Filippino, malíř ital., syn předešlého a jeptišky Lucrezie Buti (*asi 1457 neb 1458 v Pratě – †1505 ve Florencii). Byl žákem Fra Diamantovým, vzdělal se však také podle děl svého otce a také u Sandra Boticelliho se učil. Hlavní jeho díla, která znamenají rozhodný pokrok vzhledem k jeho předchůdcům, jsou: fresky v kostele Sta Maria del Carmine ve Florencii, jež dokončil po Masacciovi (Pavel u zajatého Petra, Probuzení syna královského, Osvobození Petrovo, Petr a Pavel před prokonsulem, Ukřižování Petrovo); fresky ze života sv. Tomáše Aquinského v kapli Sta Maria sopra Minerva v Římě (z let 1488 – 93) a fresky ze života apoštolů Jana a Filippa v Sta Maria Novella ve Florencii, z r. 1502. Z jeho obrazů vytknouti sluší: Vidění sv. Bernarda (1480, v kostele la Badia ve Florencii); Madonna na trůně a kolem ní svatí (1485, Uffizie ve Florencii); Sv. Tři králové (1496, t.); Sv. František (nár. galerie v Lond.); Kristus na kříži mezi Pannou Marii a sv. Františkem (museum berl.); Sv. Jáchym a sv. Anna (galerie v Kodani) a Zasnoubení sv. Kateřiny (Bologna, San Domenico) a j. v. Díla Lippiho vyznačuje věrné podání přírody, dramatické zpracování a vhodná charakteristika, zároveň však také náklonnost k bizarrnosti; vkusu tehdejší doby podřizoval se tím, že vyplňoval své obrazy starobylou přímětí. Znamenitě dovedl se přizpůsobiti mistrům, jichž obrazy, zvláště fresky, bylo mu dodělávati. Jeho syn Roberto také byl malířem.