Lipsko

, německy Leipzig – město ve východním Německu; 446 000 obyvatel (1998). Průmysl těžkého strojírenství, elektrotechnický, textilní, polygrafický aj. Od zač. 16. stol. do současnosti je významným veletržním centrem. Muzeum, divadla, opera (od 1693), galerie. Univerzita (založena v roce 1409, je nejstarší ve východní části Německa) a další vysoké školy, vědecké ústavy. Historické památky (gotické kostely, radnice, burza). – Původně srbská osada Lipa, později byla germanizována, ve 12. stol. získala městská práva. Rozvoj od 15. stol. a zejm. po třicetileté válce; Lipsko je významným kulturním centrem (knihtiskárny, působiště J. S. Bacha). – Ve dnech 16. – 19. 10. 1813 byla u Lipska svedena tzv. bitva národů, největší bitva války 1813 – 14, v níž byl Napoleon poražen armádami koalice Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska.

Ottův slovník naučný: Lipsko

Lipsko (luž.-srbsky Lipsk, lat Lipsia, něm. Leipzig), město v král. Saském, ležící v rovině na stoku Plisny (Pleisse) a Parthe s Bílým Halštrovem (na 51°20'6'' s. š., 12°23'28'' v. d. Gr.), má 399.969 ob. (1895), z nichž 183.137 připadá na původní město, ostatek na 17 obcí předměstských nedávno k Lipskou připojených. Dle náboženství jest 378.048 evang., 14.439 katol., 4872 židů a 2610 osob jiných vyznání. Počet obyvatelstva zdvojnásobil se takořka během posledních dvacíti let (r. 1875 mělo Lipsko 200.149, r. 1834 sotva okolo 54.000 obyv.). Lipsko tvoří samostatné okresní hejtmanství (rozloha 57 km2) lipského krajského hejtmanství, jež měří 3567,35 km2 a má 945.179 obyv. a k němuž patří ještě 6 jiných venkovských okresních hejtmanství, mezi nimi i venkovské okr. hejtm. lipské, mající 482 km2 se 100.119 obyv. Město spravuje 72 obecních výborů, 24 radů, purkmistr a vrchní purkmistr. Ročních výdajů jest asi 21 mill. marek, jmění městské as 88 1/2 mill., dluhů kol 62 mill.; na školství dává Lipsko ročně téměř 4 mill. (1897). Lipsko jest sídlem říšského soudu, král. saského krajského a okresního hejtmanství, zemského soudu spojeného s obchodním a soudu první instance, vrchního poštovního ředitelství, hlavního berního a celního úřadu, obchodní a živnostenské komory, pobočky Říšské banky vedle mnoha jiných ústavů peněžních, ředitelství saské loterie, ředitelství státních drah; vojenského velitelství a rozmanitých vojenských úřadů i zřízení příslušných k četné posádce a třiceti konsulátů (sedmi generálních). Mnoho ústavů vzdělávacích: universita založená (po vystěhování německých mistrův a studentů z Prahy) r. 1409 dle vzoru university pražské; na r. 1899 – 1900 zapsáno 3481 posluchačů; mezi professory mnohá slavná jména (slavista Leskien); při univ. hvězdárna, rozmanité ústavy a sbírky; královské gymnasium a dvě městská gymnasia, reálné gymnasium, 3 reálky, vyšší dívčí škola, 3 vyšší a 12 nižších škol měšťanských, 30 škol obecných, několik škol pokračovacích pro chlapce i dívky; král. akademie umění a uměl.-průmysl. škola, stavitelská, městská průmyslová, obch. a knihkupecká škola; hud. konservátoř; množství rozmanitých škol soukromých, zejména odborných. Ústavy dobročinné: městská nemocnice, ústav hluchoněmých a slepců, vychovatelna pro děti zanedbané, špitály (Johannisstift), blázinec. Sbírky a knihovny: universitní a městská knihovna, král. saské bibliografické sbírky, knihovna bursovní společnosti, říšského soudu a jiných veřejných i soukromých ústavů; veřejné čítárny; městské museum se znamenitou obrazárnou, národopisné a umělecko-průmyslové museum v budově z odkazu bankéře Grassiho vystavěné (Grassi-Museum); hudební a histor. museum »bitvy národů«. Stálé i občasné výstavy (r. 1897 pořádána tu velká průmyslová výstava sasko-durynská); 3 velká a několik menších divadel; zoologická a botanická zahrada. V Lipsku vychází asi 450 časopisů (z nich 9 denníků; z obrázkových nejznámější »Gartenlaube«). Ze spolků a společností buďtež jmenovány: Král. saská společ. věd, Knížecí Jabłonowská společnost věd, Německá východozemská společnost, Německá společnost pro zkoumání domácí řeči a starožitností, Řecká společnost (zal. r. 1793), Spolek umělecký a Společnost pro obchodní zeměpis a politiku koloniální, Spolek německých knihkupců, lože zednářské, nejrozmanitější spolky odborné a dobročinné, 57 spolků studentských; Českoslovanský spolek »Václav« a tělocvičná jednota »Sokol«. Průmysl (živí se jím 52 1/2% obyv.) rozvinul se zejména v posledních letech. Není téměř oboru, jenž nebyl by v Lipsku zastoupen: hojné továrny na tabák, doutníky, chemikalie a mýdlo, na zlaté, stříbrné a vůbec kovové, na gummové a modní zboží, na papír a výrobky z něho, na vozy, nástroje hudební, fysikální, chirurgické, rozmanité přádelny a barvírny, zejména proslulé barvení kožešin, továrny na česání vlny, pivovary, strojírny; slevárny písem, knihtiskárny a s nimi spojené neb samostatné lithografické, zinkografické a pod. ústavy (známé firmy Brockhausova, Meyerova. Teubnerova a j., celkem přes 350), jež Lipsko učinily světoznámým. Rozsáhlé knihařství (více než 200 závodů). Umělé zahradnictví. Obchodně soupeří z měst německých s Lipskem jedině Hamburk a Berlín. Proslulé trhy, jimiž stalo se Lipsko proslulým ve světě obchodním, mohou srovnávati se snad pouze s trhem nižněnovgorodským; 25% obyvatelů Lipska zabývá se obchodem. R. 1894 bylo zapsáno v Lipsku 4254 obchodních firem. Lipsko vynikalo obchodem ode dávna a trhy konaly se tam již ve XII. stol. K rozvoji průmyslu a obchodu přispěly hojné dráhy, jež z Lipska rozbíhají se na všechny strany (šest nádraží: bavorské, berlínské, magdeburské, drážďanské, durynské a eilenburské). Osobní dopravě v městě slouží elektrická dráha. Telefonické spojení v místě i s venkovem. Ke třem trhům lipským sjíždějí se kupci nejenom z Německa, ale i z ciziny. Před hlavním trhem jarním (velkonočním, Ostermesse) koná se předběžný trh (Vormesse) a to od prvého pondělka měsíce března po 14 dní, při němž smí se prodávati zboží ve velkém a v uzavřených místnostech. Vlastní trh velkonoční počíná v neděli Quasimodogeniti a končí nedělí Cantate. Druhý trh, svatomichalský, začíná poslední neděli srpnovou a trvá též 22 dni. Nejslabší poměrně jest trh novoroční, jenž počíná 3. a končí 16. lednem. Třeba že trhy v poslední době ztratily mnoho významu, pro některé druhy zboží jest Lipsko přece stále světovým tržištěm. Platí to hlavně o kožešinách, vedle toho o kožích, keramických výrobcích a zboží přepychovém. Hlavní střediska obchodu jsou tržnice (Kaufhaus), Auerbachův a říšský dvůr, centrální hôtel. Nejživější v době trhu jsou ulice Grimmská a Petersova. Trh knihkupecký koná se současně s jarním trhem všeobecným. Nejvíce knihkupců přichází do Lipska k účtovací neděli (Cantate). Celkem má Lipsko kolem 750 knihkupectví (z nichž 150 kommissionářských) a obchodů s uměleckými předměty a hudebninami. Středem Lipska jest Staré město, význačné domy o několika poschodích, které obklíčeno jest 5 bývalými předměstími. K těmto připojují se pak ostatní nedávno s Lipskem v jednu veleobec spojené osady. Bývalá opevnění kol vnitřního města proměněna jsou v sady a promenády a částečně též v ulice. Několik pěkných náměstí ozdobeno jest pomníky; tak na tržišti stojí památník vítězství (z r. 1888), na náměstí Augustově je studna Mendové (Mendebrunnen), na Janově náměstí pomník reformace (sousoší Melanchthon a Luther). Kromě toho má Lipsko ještě pomníky Leibnize, Gellerta, Mendelssohna a j., 21 evang. kostelů, jeden anglikánský, dva katolické, řeckou modlitebnu a synagogu. Kostel sv. Mikuláše jest z XI. st., kostel sv. Tomáše ze XIII. stol. (byl r. 1496 a nedávno znovu přestavěn); kostel univ., znovu posvěcený r. 1545 Lutherem, má náhrobek Tetzelův. Z budov ostatních pozoruhodny jsou: renaissanční radnice z r. 1556 (na místě původní starší budovy), Auerbachův dvůr se známými sklepy, k nimž víže se pověst o Faustovi Göthem použitá, stará bursa na Naschmarktu; ze staré pevnosti městské zv. Pleissenburg (založ. r. 1213 a v 1. pol. XVI. stol. úplně přestavěné) zbyla pouze mohutná věž. Ohromné plochy rozbouráním pevnosti r. 1897 získané použito na stavbu některých budov městských (nové radnice) i soukromých a na úpravu a zřízení ulic. Z nových budov vyniká: obchodní bursa, budova stálé výstavy průmyslové, křišťálový palác, universita, nový Gewandhaus (v němž odbývají se proslulé koncerty), dům knihkupců. říšský soud a budovy některých jiných úřadů. V ulici universitní ukazuje deska na domě, kde žil (1767 – 68) J. W. Göthe; jiná označuje rodiště R. Wagnera. – Lipsko jest stará osada Srbů (snad kmene Chuticů n. Skudiců); jako jméno města, tak i staré názvosloví celého okolí jest čistě slovanské. V pramenech připomíná Lipsko Dětmar Meziborský po prvé k r. 1015 a to jako město (urbs Libzi) a po druhé k r. 1017, když kostel lipský (vedle dvou jiných kostelů) dán biskupstvi meziborskému (Chron. VIII., 25. a 66.): pozdější formy jména jsou Lipzk, Lipzek, Lipzik (ve XIII. stol.); od XV. stol. objevuje se tvar Leypzik a pod. V 2. pol. XII. stol. dostalo Lipsko právo městské (od Otty Bohatého, markraběte míšeňského) a s ním i právo na dva trhy, t. trh na neděli Jubilate a svatomichalský. Tou dobou byli pány města již Němci, kteří v bojích proti Slovanům velmi brzy pochopili význam místa a pevně se tu usadili, stále více odtud k východu postupujíce. Spory s markrabími míšeňskými a městem, jež vyplňuji takořka století, ukončeny r. 1278 a od té doby město rychle rozkvétá; brzy domohlo se práva mincovního a získalo různá cla i právo skladní na vzdálenost 15 mil kol města. Výhodná poloha na důležité křižovatce cest ze sev. Německa do jižního a z Němec do Polska tomu ovšem valně napomáhala. Zřízením university (za Bedřicha Bojovného) rovněž rozmnožil se značně počet obyvatelstva, a město nabylo velké důležitosti. Od počátku XVI. stol. rozhodují konšelé lipští jako stolice appellační. Při dělení r. 1485 dostalo se Lipsko větvi Albertově. Ačkoliv již r. 1519 konána na Pleissenburku známá hádka mezi Lutherem a Eckem, zavedena sem reformace teprve Bedřichem Zbožným r. 1539. Za války šmalkaldské obléhal Lipsko kurfiršt Jan Bedřich a způsobil mu značné škody. R. 1548 stalo se známo interimem. Ve válce třicetileté mnoho bylo občanům snášeti, nejednou válčeno v okolí města, nejednou samo město obléháno, dobyto a vydíráno od přátel i nepřátel (1631 až 1637). Od r. 1642 do 1650 bylo v moci Švédů, a tito vymáhali na Lipsku kontribuce válečné i r. 1706. Stejně zkoušelo později r. 1745 a za sedmileté války od Prusů. Tou dobou mělo již pověst města knihkupeckého. Za válek Napoleonských procházela městem vojska válčících mocností a r. 1813 svedena tu známá bitva (bitva národů; bataille des géants u Francouzů), kterou rozhodnut byl osud Napoleonův. Boj počal 16. řijna. Napoleon, jenž meškal od 14. řijna v Lipsku, měl celkem asi 180.000 vojínů se 700 děly, hodlal poraziti armádu »českoų čítající asi 134.000 mužů dříve, než bude možno ostatním vojskům s ní se spojiti. Bojováno najednou na čtyřech stranách; na jihu od Lipska u vsi Konevic (Connewitz), jihozápadně u Vachavy (Wachau), na západě u Lindenavy pod vrchním vedením Schwarzenberkovým. Konečně na severu u Möckern stál proti Marmontovi se »slezskoų armádou (60.000 mužů) Blücher, jenž zůstal vítězem, kdežto na ostatních stranách byl boj nerozhodnut. Domáhav se marně příměří, Napoleon stáhl 17. října vojska blíže k Lipsku, k němuž od severu přilehl však též Blücher. Schwarzenberk očekával vojsko ruské v počtu 100.000 se blížící. Nový boj rozzuřil se 18. října. Tou dobou příchodem Rusů rozmnožila se vojska spojenců na 300.000 mužů. Napoleon udržel se sice u Probstheidy (j.-v. od Lipska), ale jinde vojska jeho z posic svých byla vytlačena. Také nedostatek válečných zásob počal se objevovati. V noci na 19. říj. nastal ústup volnou cestou na západ k Weissenfelsu. Obrana města odevzdána Macdonaldovi, Neyovi a Lauristonovi; 19. říj. ráno podnikli spojenci útok na město, jehož za dopoledne dobyto. Předčasným výbuchem mostu přes Halštrov mnoho Francouzů odtrženo od ostatního ustupujícího vojska a zajato. Maršál Poniatowski utonul, Macdonald zachránil se plováním. O jedné hodině císař ruský a král pruský vešli do města. Král saský byl zajat, Napoleon pronásledován od spojenců ustupoval k Rýnu. Bojiště ve čtyřech dnech pokrylo přes 100.000 mrtvých a raněných. – Nejdůležitější místa bojiště označena byla později zvláštními kameny a pomníky. Za války r. 1866 bylo Lipsko po některou dobu obsazeno vojskem pruským. Velkého významu nabylo r. 1869, když zřízen tu vrchní říšský soud obchodní, jenž proměněn r. 1879 v soud říšský. – Srv. Grosse, Geschichte d. Stadt Leipzig (1837 – 1842); Moser, Leipzig, sein Handel und seine Messen (1869); Wuttke, Geschichte Leipzigs und seiner Umgebung bis zum Ende des XIII. Jhdrts. (1873) a téhož Die Völkerschlacht bei Leipzig (1863); Hasse, Die Stadt Leipzig u. ihre Umgebung, geographisch u. statistisch beschrieben (1878); Königer, Die Völkerschlacht bei Leipzig (1864); K. Woerl, Führer durch Leipzig und Umgebung (1899). Pp. Dodatky Má 503.672 obyv. (1905).

Související hesla