Logos

, významný pojem řecké filozofie a později i teologie; původně slovo, důvod, později rovněž smysl slova, jeho myšlenkový obsah, zákon. Termín byl užit Hérakleitem pro vyjádření zákonitosti, rozumného kosmického řádu, respektive rozumu, jenž tento řád pořádá. Poté zejm. označení toho, co umožňuje poznávat, chápat a vyjadřovat; princip rozumění a smyslu, zakládající kritické poznání podstat. Stoiky byl považován za světový rozum, později ještě v antice personifikován jako božský Logos, Filónem Alexandrijským byl považován za první z prostředkujících činitelů, jimiž působí neměnný Bůh na tento svět, v křesťanství je ztotožněn se Slovem (synem Božím), jímž byl podle Janova evangelia stvořen svět. Pojetí logu jako kritéria filozofického přístupu (protiklad logu a mýtu, který přijímá sdělené pravdy bez kritického tázání) je zdůrazněno v moderní filozofii, ale relativizováno postmodernou.

Související hesla