Loire

, řeka ve Francii; délka 1 020 km (nejdelší v zemi), plocha povodí 115 120 km2, průměrný průtok v ústí 935 m3/s. Pramení ve Francouzském středohoří, protéká jižním okrajem Pařížské pánve a vytéká nálevkovitým ústím do Atlantského oceánu. Je spojena kanály se Seinou a přes Saônu s Rhônou. Na Loiře leží Orléans, Tours, Nantes. Mezi Sully-sur-Loire a Chalonnes-sur-Loire leží významná oblast cestovního ruchu (zámky na Loiře), od roku 2000 součást světového kulturního dědictví UNESCO.

Ottův slovník naučný: Loire

Loire [loár]: (lat. Liger), nejdelší řeka ve Francii s nejrozsáhlejším poříčím, ale nikoliv nejbohatším vodou; jest velmi nebezpečna údolím, jimiž protéká, prospěšna jest jim zavodňováním a splavností. Tokem svým Loire dělí Francii ve dvě části skoro rovné; vlévá se do okeánu Atlantského, kdežto prameny její nejsou daleky moře Středozemního, od něhož ji dělí jediný departement, totiž gardský. Loire vyvěrá as 150 km sev. od středomořské zátoky Aigues-Mortes, a to nedaleko velikého úvalu Rhôneského (mezi Valencí a Montélimarem obnáší totiž přímá vzdálenost pouze 45 km).

Pramen Loiry nalézá se v Cevennách, ve vysočině Velayské na úpatí hory Gerbier de Jonc, jež pne se do výše 1551 m; zřídlo jednoduchého pramene nalézá se ve výši 1375 m poblíž Mézence. Po toku bystrém v délce 2 km Loire dospívá k pile Sartreské a sesiluje se u ní na pravém břehu přítokem Černé Vody (Eau-Noire nebo Aygue-Nère), s hojnou vodou; avšak Loire zachovává přece jméno své, dostihuje záhy prvé vesnice Ste-Eulalie, rozložené uprostřed lučin, sesiluje se as po 12 km ř. Padelleou, načež nucena jsouc obeplouti horu Suc de Bauzon dává se sprvu směrem sev.-záp., pak sev. Tu protéká údolím, jež na pravo ohraničují pásma horská: Monts du Vivarais, Mont Pilat, Monts du Lyonnais, du Charolais, du Morvan; na straně levé: Monts du Velay, du Forez. Montagnes de la Madeleine. Od Neversu Loire zachovává přes Cosne a Gien směr sev.-záp. až po Orléans, od něhož přes Blois a Tours, před nímž protéká »zahradou Francie«, až po vtok Vienny má směr jihozáp., pak s mírnými zátočinami tekouc kolem Saumura a Nant ústí se u St.-Nazairea širokým hrdlem do okeánu Atlantského.

Délka Loiry páčí se na 1000 – 1035 km; prostřední šířka u pramene (v depart. ardècheském) jest 30 m, v horním toku (depart. Haute-Loire) 60 m a (depart. Saône et Loire) 170 m, po vtoku Allieru střídavě 500 m a více, při ústí 2 – 4 km.

Poříčí zabírá 121.092 km2, bez mála 1/4 Francie. Loire sesiluje se 41 řekou, z nichž 13 jest pro lodi splavných. Hlavní přítoky Loiry jsou po straně levé: Allier, Cher, Indre, Vienne s Creuseou, Thonet a Sèvre-Nantaise; po straně pravé jen Arroux a Maine, která povstává soutokem řek Mayensu a Sarthy sesílené Loirem .

Pro plti Loire splavna jest od Voreye (Haute-Loire) až po la Noirie v délce 37 km, pro lodi od Noirie až po ústí v délce 825 km. Lodi námořní (ponoru 3 – 3 1/2 m) mohou proti řece plouti jen za přílivu až po Nantes (55 km); v této části řeka tekouc v šířce 300 – 2600 m má četné ostrovy a veliké písčiny u Paimboeufa, Donges a Bilhoa, až mezi Paimboeufem a St.-Nazairem tvoří jedno hrdlo 21/2 – 4 km široké. R. 1892 po Loiře přímořské plulo 5846 lodí (2243 po vodě, 3603 proti vodě) s nákladem 642.862 t, kdežto všech lodí, které téhož roku po řece se plavily, bylo 9833 (5164 po vodě, 4669 proti vodě) s nákladem 848.514 t.

Plavbě na závadu jest, že řece hloubky stále ubývá značným nánosem, jímž řečiště se zvyšuje a povstávají v řečišti četné ostrovy a mělčiny. Z té příčiny hlavně v době, kdy sněhy tají, Loire často se rozvodňuje a působí v okolí svém mnoho škody. Aby se zvýšila splavnost Loiry, založen byl r. 1822 pobočný průplav (Canal latéral à la Loire), který veden jest od Digoina až po Briareu v délce 196 km čtyřmi departementy; průplav ten spojen jest průplavem Charolaisským se Saônou, průplavy Orléanským a Loinžským se Seinou, čímž umožněno jest spojení s řekami Rhônem a Rýnem. Též od Nant vede 360 km dlouhý průplav do Brestu.

Loire protéká 12 depart., z nichž 6 má jméno dle řeky; jsou to: Ardèche, Haute-Loire, Loire, Saône-et-Loire, Allier, Nièvre, Cher, Loiret, Loir-et-Cher, Indre-et-Loire, Maineet-Loire, Loire-Inférieure. Dále teče kolem neb poblíž 8 hlavních míst departementů (Le Puy, Saint-Etienne, Nevers, Orléans, Blois, Tours, Angers, Nantes), dále kolem nebo poblíž 8 předních míst arrond. a 33 hl. míst okresních. Loire byla pohraniční řekou mezi Aquitanií a Gallií Lugdunskou, potom mezi Franky a Visigoty až do r. 507; v dějinách vojenství byla důležitou za válek proti Arabům (bitva u Toursu 732) a proti Angličanům (obležení Orléansu 1429), za válek Napoleonských (1814) a za poslední války německo-francouzské po obležení Paříže r. 1871. Úval Loiry před Toursem jest krajinou starých historických zámků; tam rozkládá se podivuhodný zámek Chambord, starý zámek Blois, zámek Chaumont a starobylá pevnůstka se zámkem amboiseským. – Viz Touchard-Lafosse, La Loire historique, pittoresque et biographique; 5 sv. (Nantes, 1840 – 45); L. Barron, La Loire (Pař., 1888); Dufresnes, Étude géogr. sur les rives de la Loire (»Le Globe«, 1888). Vch.

Související hesla