Lübeck

 (49kB - 274×330px)
 (37.2kB - 493×330px)

, město v severním Německu nedaleko pobřeží Baltského moře; 215 000 obyvatel (1998). Průmysl hutnický, strojírenský, loďařský, rybný. Významný přístav, je spojen průplavem s Labem. Historické památky, od roku 1987 součást světového kulturního dědictví UNESCO (Holštýnská brána, gotické cihelné kostely). Muzeum, divadla, vysoké školy. – Původně zde bylo sídlo knížat slovanských Obodritů, v roce 1160 biskupství, od roku 1181 bylo říšským městem. Ve 12. – 15. stol. hospodářský rozkvět, od roku 1358 je střediskem hanzy. Od roku 1871 je součástí Německa, v roce 1937 ztratil Lübeck statut svobodného hanzovního města a stal se součástí Šlesvicka-Holštýnska.

Ottův slovník naučný: Lübeck

Lübeck viz Lubek.

Lubek: (též Bukovec, lat. Lubeca n. Lubecum, něm. Lübeck), město 15 km od Baltického moře při stoku splavné Travny s Vakenicí (výtokem to jezera Ratiborského = Ratzeburger See) na 53°52' s. š. a 10°41' v. d. ležící. Skládá se z vlastního města a ze 3 předměstí. Ve vnitřním městě mnoho středověkých staveb. Z kostelů (8) vyniká kostel P. Marie založený v XII. stol. s dvěma 124 m vys. věžema (uvnitř mnoho památek uměleckých; v jedné z kaplí známý »tanec mrtvých« [Todtentanz] z XV. stol.). Dóm založen r. 1173. V Kateřinském chrámě, teď odsvěceném, jenž býval kdysi klášterním kostelem minoritů. pořádají se výstavy a schůze. V budovách bývalého kláštera umístěno Katharineum (gymnasium a reál. gymn.) a bohatá městská knihovna. Z jiných budov vyniká zejm. radnice, ohromná cihlová stavba v nejstarších částech z XIII. stol., špitál a dům plavecké společnosti; z bývalého opevnění zbyly brány (z XV. st.); mnoho tu též starobylých domů soukromých. V měst. museu (r. 1893 dokončeném) bohaté sbírky praehistorické, umělecké, průmyslové, obchodní a národopisné. Nová pošta, tělocvična, pěkné kašny a na místě starých valů sady. S pahorku zvaného »Čimborasœ rozhled na město s okolím. Obyvatelstva má Lübeck 69.874 (1184 kat., 688 židů; 1897), z nich připadá na vnitřní město asi 60%. Posádkou leží zde 3. prap. 2. hanzovního pěšího pluku čís. 76. Lübeck má mnoho ústavů vzdělávacích a dobročinných: kromě škol obecných a vzpomenutého již Katharinea (od r. 1531) soukromé progymnasium, dvě reálky, několik vyš. škol dívčích. prům. a plav. školy; chudobinec, ústav pro nemajetné měst. dcery (kdysi panenský klášter sv. Jana), špitál sv. Ducha. Mnohé spolky: od r. 1789 trvá »Společnost pro šíření všeobecně užitečné činnostį; dějepisný a zeměpisný spolek. Velmi důležitý pro dějiny Hanzy archiv. Obchodní a průmyslová komora. Nejstarší pojišťovna na život v Německu (od r. 1828). Rozmanité ústavy peněžní. Přední živností lest ovšem obchod, hl. se Švédskem, Ruskem, Dánskem. Pravidelné parníkové spojení s důležitějšími městy těchto států i s něm. přístavy. Dřívější přístav lubecký, Travemünde, pozbyl důležitosti, ježto teď, po regulaci Travny, i lodi s 5metrovým ponorem mohou připlouti až k městu. Celkem má Lübeck (1896) 31 mořských korábů obchodních (28 parníků) o 10.500 r. t. R.1895 kotvilo v přístavu 2312 lodí o 484.069 r. t. Důležitá stanice železniční. V posledních dobách pozorovati jakési klesání obchodu. Za to vzmáhá se průmysl. Lübeck má loděnice, továrny na stroje, výrobky z železného plechu; strojně truhlárny, továrny na doutníky, výrobu konserv, značné pivovarství (r. 1897 navařeno v 24 pivovarech 110.764 hl) a výrobu líhovin, uzení ryb, umělé a obchodní zahradnictví.-Na místě dnešního Lübecku stála tvrz obodrických Vagrů Bukovo (Bukov neb Bukovec zv.); když však Němci (Adolf II., hrabě holštýnský) opanovali zemi, vzniklo tu město, do kterého přestěhovali se obyvatelé z nedalekého, od Vagrů r. 1139 zbořeného města Ljubice, jež leželo níže při ř. Travně, kde do ní ústí Svartava, a již v XI. st. vzpomíná se (Gottšalk založil zde klášter), a kvetlo hlavně na zač. XII. stol. jako sídlo obodrického krále Jindřicha. Jméno Bukovo, Bukovec, ustoupilo jménu L. R. 1158 dostalo se město Jindřichu Lvu, vévodovi saskému, jenž sem přeložil r. 1163 ze Starhradu biskupství. R. 1181 po pádu vév. Jindřicha, který město velice zvelebil, stal se Lübeck (když před tím nějakou dobu byl v moci Dánů) říšským městem. Svobody městu dané a výhodná poloha způsobily, že Lübeck stál brzy v popředí obchodních měst sev. Německa a konečně zaujal přední místo v obchodním spolku nově vzniklém, jenž nabyl pode jménem Hanza významu světového. Loďstvo lubeckých měšťanův a ostatních měst hanzovních ovládalo moře Baltické a vedlo vítězné války s Dánskem. Lübeck míval v době svého rozkvětu až 90.000 obyv. Na poč. XV. stol. vypukly v městě rozbroje mezi stranou patriciů, v jichž moci byla správa města, a ostatním lidem; patriciové zůstali vítězi. Moc a vliv purkmistrů byly veliké. Gustav Vasa za pomoci Lubečanů stal se králem. Reformace ujala se ve městě r. 1531 a byla příčinou sporů mezi katolíky a evangelíky. Koncem XVI. stol. počíná (s úpadkem Hanzy) úpadek Lübecku. Stálé spory občanské uklizeny konečně recessí z r. 1665 a 1669, jimiž dostalo se lidu skutečného účastenství ve správě města, na něž tou dobou již dotírali mocni sousedé. Nové vzpružení datuje se z 1. pol. XVIII. stol. Lübeck, nepleta se v rozmanité spory a války, hleděl si obchodu. Zejména blokáda ústí labského r. 1803 přesunula těžiště obchodní z Hamburku do Lübecku. R. 1806 zmocnili se Lübecku Prusové, jež vypudili Francouzové zároveň město poplenivše. R. 1810 připojen Lübeck k Napoleonské Francii; r. 1813 na krátko osvobozen, ale znovu od Francouzů obsazen a těžkými kontribucemi stižen. Teprve 5. pros. téhož r. osvobodili jej Švédové a staré zřízení obnoveno. Nová správa věnovala všecku péči rozvoji města. R. 1848 zavedena svoboda tisku a pozměněna ústava (jiné změny učiněny v l. 1851 a 1875); r. 1866 připojilo se město k Severoněmeckému spolku, r. 1868 k celní jednotě.

Související hesla