Lublaň

, Ljubljana – hlavní město Slovinska; 273 000 obyvatel (1996). Politické, hospodářské a kulturní středisko státu. Průmysl strojírenský, chemický, textilní, potravinářský, dřevozpracující, elektrotechnický. Dopravní křižovatka; mezinárodní letiště. Divadla, opera, muzeum, galerie. Univerzita (1595), vědeckovýzkumné ústavy, Slovinská akademie věd. Historické památky (hrad, barokní kostely a paláce). – V 1. stol. př. n. l. římské město Emona, v 5. stol. bylo zničeno. Od 6. stol. slovanská Luvigana, byla zničena v 10. stol. Maďary. Městem je od roku 1260, od roku 1355 bylo pod vládou Habsburků, v roce 1461 bylo založeno biskupství. Od 18. stol. nastal průmyslový rozvoj, v 19. stol. středisko slovinského národního hnutí a významné kulturní středisko. Od roku 1918 bylo součástí Jugoslávie, od roku 1991 je hlavním městem samostatného Slovinska.

Ottův slovník naučný: Lublaň

Lublaň (slovinsky Ljubljana, st. Labacum, něm. Laibach), hl. město vévodství Krajinského, 287 m n. m., podle obou bř. splavné Lublanice v plochém údolí, vytvořeném Lublaňským močálem a písčitou rovinou Sávskou, na trati žel. drah Vídeň – Terst a Terbiž – Lublaň, Lublaň – Kamnik, Lublaň – Nové Město – Straža, Lublaň – Zidani most, rozkládá se v polokruhu kolem Zámeckého vrchu či »hradų (Schlossberg), odkud je překrásná vyhlídka po dalekém okolí. Na jihu prostírá se veliký močál Grubrovým průplavem přes polovici vysušený a přetvořený v úrodnou půdu. Lublanice, přes niž vede pět mostů, zejména most Řeznický (č. 14), most Františkův (č. 17) a most Radeckého (č. 18), rozděluje město na dvě části, východní, starší, a západní, novější díl. Ulice uvnitř města jsou úzké a většinou nepravidelné, ve předměstích, hlav. v nové části u nádraží, široké a pravidelné. Lublaň má (1890) 30.505 obyv., většinou Slovinců (5127 Němců), vyznání řím.-kat. (204 evang., 76 žid. a 53 jin. v.), 1292 domů a rozdělena je nyní na 5 okresů. Ačkoli Lublaň je z nejstarších měst našeho mocnářství, nehonosí se starožitnými stavbami. Skoro všecky důležité veř. budovy jsou původu novějšího (XVII. a XVIII. stol.). Z kostelů vyniká dóm ze století XVIII. s vysokou bání (38 m), ozdobný kostel sv. Jakuba (plán č. 24), sv. Františka (XVI. stol.), který vyzdobil Slovinec Langus krásnými malbami (mramorový oltář, loretánská kaple), kostel a klášt. voršilek (č. 12), dostavěný r. 1726, evang. kostel (č. 5) a kostel Srdce Ježíšova (č. 28), dokonč. r. 1883, kostel Florianský (č. 25) a j. Před nevysokou radnicí (č. 16) ve slohu renaiss. (1767) stojí kamenná studně s obeliskem a s allegorickými sochami (1750) od Frant. Robby, původem Itala. Z r. 1652 pochází veliký palác V. Auersperka ve slohu vlaském (knížecí dvůr) s malbami a chodbami se sloupovím. Z ostatních budov vyniká biskupský dvůr (č. 26), starý hrad (č. 29), zemská sněmovna, reduta se zasedacím sálem sněmu zemského, kasino, zemské divadlo (č. 13), menší záhřebského, a j. – Z ústavů vzdělávacích sluší připomenouti 2 gymnasia, reálku, 2 paedagogia (muž. a žen.), theolog. ústav, bisk. chlapecký seminář (č. 15), učiliště a vychovatelnu voršilek, obchodní učiliště, průmyslovou pokračovací školu, odbornou školu pro umělé vyšívání a krajkářství, odb. školu pro průmysl dřevařský, průmyslovou pokračovací školu, 2 prům. přípravky, školu pro okování koní, 2 hudební školy a j., studijní bibliotéku (54.032 sv., 6369 seš. a 2018 listův) a zemské museum (Rudolfinum, č. 53) s cennými sbírkami a) praehist. přes 10.000 čís., b) kult. hist., výrob. umělec. a ethnogr. sb. přes 3510 č., c) bot. a zool., d) mineral., e) na 178 maleb, f) bibliot. o 16.000 sv. a archiv 1865 sv., čitalnici (č. 23) a j. Mimo to má Lublaň hospodářskou společnost se zvěrolékařskou školou, filharmonickou spol., historický spolek, Matici Slovenskou, Národní dům, spořitelnu (č. 11), filiálku Rak.-uherské banky, půjčovnu, nemocnici (č. 3) s ústavem pro choromyslné a porodnici, voj. nemocnici (č. 9), městský chorobinec (č. 6), donucovací pracovnu a j. V Lublani sídlí c. k. zem. a okres. soud (č. 21), okr. hejtmanství pro okolí (Lublaň má vlastní statut), kníže-biskup, hl. celní úřad, obchod. a živnost. komora, horní úřad, finanční ředitelství (č. 27), četn. a voj. velitelství, pošta (č. 10), telegr. úřad (č. 7), jsou zde voj. kasárny kollesijské (č. 4), voj. magacín (č. 8), stará střelnice (č. 19) a prachárna (č. 20). Lublaň ode dávna byla důležitým střediskem obchodním. Již nejstarší pověst o Jasonovi, který prý veplul do Lublanice a založil na místě dnešního města osadu, poukazuje na prastaré styky mezi západem a východem. Také průmysl čile kvetl a podporován byl od vlády. Ze závodů průmyslových sluší jmenovati přádelnu na bavlnu, tkalcovství bavlny, zvonárnu, slevárnu železa, továrnu na stroje, továrny na zápalky, náhražku kávovou, drátěné nýty, papír, hliněné zboží, parní pilu (č. 1), pivovar, plynárnu, parní mlýn a c. k. továrnu na tabák, knihtisk. a lithogr. závody. Čile kvete také výroba hasič. nářadí, stavební zámečnictví, truhlářství nábytkové, výroba octa, cukrovinek a j. – Z veřejných sadů vynikají hlavně »Hvězdæ se sochou Radeckého od Fernkorna a stromořadí Latermannovo (při sever. části města), spojené s letohrádkem Tivoli (kdysi majetek Radeckého, zde i pomník jeho z litého železa). Okolí Lublaně jest vůbec velice malebné a jsou v něm četná venkovská sídla a zámečky, jako Jama, Fajfarjev Grad, Kodeljev Grad a j. Pěkná vycházka je také do blízkého Růžníka, který četně bývá navštěvován. Na Zámeckém vrchu (76 m), který skýtá nejlepší pohled na město, nalézá se kostel, od Francouzův r. 1813 částečně zbořený (nyn. trestnice). Jsou to jediné zbytky opevnění z r. 1416 až 1510. R. 1815 byly na »hradų založeny sady. – Lublaň leží na místě starověké Aemony, povýšené za Augusta na Colonia Julia a spojené s Italií. Pak připojena byla zase k Pannonii. Ležíc na mocném a splavném přítoku sávském a při silnici vedené pohořím Okra stala se důležitým střediskem obchodním a vojenským. Četné silnice rozbíhaly se z Emony na všecky strany. Aemona stála snad na místě dnešního předměstí Gradiša, kde vyskytují se ještě zbytky zdí z doby římské, zv. »mirje«. Z téže doby pochází také starý vodovod »rimski studenc« zvaný, který podnes zásobuje vodou jižní čásť města. R. 364 slavil tu vjezd Valentinián I., r. 388 Theodosius a roku 400 položil se tu táborem Alarich. R. 452 zaplavili okolí Aemony Hunové, ale žádná zpráva nemluví o jejím boření. V letech 568 – 592 usadili se v Krajině Slované, kteří nazvali bývalou Aemonu Lublaní. R. 900 zplenili Lublaň Maďaři. R. 1270 po třídenním obléhání dobyl Lublaně Přemysl II., který činil si nárok na Krajinu na základě poslední vůle Oldřicha III. R. 1416 povýšena byla Lublaň na město a 6. pros. r. 1461 obnoveno bylo biskupství, které zaniklo v době stěhování národů; prvním biskupem byl Sigmund z Lamberka. Za reformace působil v Lublani Primus Truber, který byl r. 1542 jmenován kanovníkem při kathedrále. R. 1797, když Francouzi vtrhli do Krajiny, opustila skoro třetina obyvatelstva město. Po druhé vtrhlo franc. vojsko do Lublaně 28. list. r. 1805 pod Massénou. R. 1809 (22. kv.) kapituloval velitel citadelly lublaňské před Macdonaldem. Téhož roku 17. list. přijel do Lublaně Marmont, vévoda dubrovnický, jakožto gener. guvernér provincie Illyrské a zastával úřad ten do ún. r. 1811, od 29. čna t. r. do břez. r. 1813 Bertrand. Téhož roku v říj. franc. posádka se vzdala vojsku císařskému. R. 1821 odbýval se v Lublani kongress (Sjezdové náměstí) lublaňský. Roku 1895 dne 14. dubna postižena byla Lublaň velikým zemětřesením. Vrhovec, Die fürstl. Landeshauptstadt Laibach (t., 1886); Dimitz A., Geschichte Krains (t., 1874) a jiné. BPfd.

Související hesla