Ludvík II. Němec

, východofranský král od roku 840; syn Ludvíka I. Pobožného. Od roku 817 panoval v Bavorsku, odbojem proti otci rozšířil svou vládu na celou německou oblast. Proti bratru Lotharovi I. se spojil s Karlem II. Holým (štrasburské přísahy v roce 842) a po vítězství v bitvě u Auxerre v roce 843 donutili Lothara I. k uzavření verdunské smlouvy. Po vyřešení rodinných rozporů vedl expanzi proti Slovanům, v lednu 845 nechal pokřtít v Řezně česká knížata, v roce 846 dosadil na moravský stolec Rostislava; v roce 870 jej uvěznil. Po smrti lotrinského krále Lothara II. uzavřel v roce 870 s KarlemII. Holým meersenskou smlouvu a rozdělili jeho země mezi východofranskou a západofranskou říši.

Ottův slovník naučný: Ludvík II. Němec

Ludvík I. Němec (*ok. r. 804 – †876), syn Ludvíka Pobožného, r. 817 obdržel Bavory s přilehlými zeměmi slovanskými a avarskými, r. 826 účastnil se výpravy do Bretagně a r. 828 proti Bulharům, r. 827 oženil se s Hemmou (†876), sestrou císařovny Jitky. Zapleten do povstání r. 830 přešel Ludvík záhy na stranu otcovu, ale již r. 832 vzbouřil se opět a teprve vojenskou výpravou byl donucen se vzdáti. R. 833 stál Ludvík zase v poli proti otci a po dobytém vítězství obdržel Alamanii, Elsasy, Franky a snad i Sasko a Durynsko; ale r. 834 chopil se zbraně k vysvobození otce z rukou Lothara I. R. 838 ocitl se opět s otcem ve sporu, za kterého císař na výpravě proti němu zemřel (840). Hned po té vypuklo nepřátelství mezi Ludvíkem a Lotharem, při čemž Ludvík byl spojen s bratrem Karlem (smlouva štrassburská 14. ún. 832); výsledkem bylo definitivní rozdělení říše smlouvou ve Verdunu (srp. 843). R. 844 bojoval Ludvík již jako »král německý« proti Bodrcům; o jeho stycích s Čechami a Moravou; r. 851 podnikl výpravu proti Srbům a r. 856 proti Glomačům. Pokus zmocniti se proti Karlovi Aquitanie (854) se nezdařil. Smrť Lothara I. (855) přivedla Ludvíka do sporu s Lotharem II. a Karlem; Ludvík vytáhl r. 855 proti nim do pole a opanoval skoro celou západní říši Franckou, byl však již r. 859 Karlem vytlačen; k smíru došlo r. 860 v Koblenci. Do r. 862 a 867 spadají výpravy proti Bodrcům; r. 869 a r. 874 proti Srbům. Po smrti Lothara II. (8. srp. 869) obdržel Ludvík z jeho říše krajiny německé (smlouva mersenská 9. srp. 870). R. 872 dohodl se s císařovnou Angilbergou, že jeho syn Karloman nastoupí v Italii po Ludvíkovi II., o čemž jednáno i r. 874 ve Veroně s císařem samým a s papežem Janem VIII. Smrť císařova (875) vyvolala mezi Ludvíkem a jeho bratrem Karlem válku o Italii a spor s papežem Janem VIII.

Související hesla