Ludvík IV. Dítě

, východofranský král od roku 900; syn Arnulfa Korutanského. Poručnickou vládu, v jejímž čele stál Hatto (891 – 913), arcibiskup mohučský, provázelo upevňování moci jednotlivých kmenových vévodů. V roce 907 bylo Ludvíkovo vojsko poraženo Maďary u Prešpurku (dnes bratislava) a říše se rozpadla v pět samostatných vévodství. Zemřel bezdětný jako poslední člen východofranské větve Karlovců.

Ottův slovník naučný: Ludvík IV. Dítě

Ludvík: IV. Dítě, syn Arnulfův (*ok. 893, †911), korunován byl 4. ún. 900 a ještě t. r. uznán i v Lotrinsku. Na řízení věcí měli největší vliv biskupové, zvl. biskup augsburský Adalbero a arcibiskup mohučský Hatto. V l. 900 – 901 byla válka s říší Moravskou; hroznějšími pohromami však stíhaly (od r. 900) vládu Luovu vpády maďarské; vedle toho rozrývaly říši spory velkých vasallů (ve Francích zejména spor Babenberkův a Konrádovců v l. 902 – 903 a 906). R. 907 vpadli Maďaři opět do Bavor a Ludvík účastnil se tehdy, zdá se, výpravy proti nim, vojsko bavorské bylo však poraženo (5. či 6. čce) a vůdcové hrabě Liutpold a arcib. solnohradský Theotmar padli. R. 910 postavil se Ludvík sám v čelo vojska, plenu maďarskému však nezabránil. Jím vymřela německá linie Karlovců.

Související hesla