Ludvík XII. z orleánské větve dynastie Valois

, francouzský král od roku 1498; nastoupil po smrti bezdětného Karla VIII. Druhým sňatkem s Annou Bretaňskou, vdovou po Karlu VIII., zajistil spojení Bretaně s Francií. V letech 1488 – 91 byl vězněn za účast na feudálním odboji proti regentské vládě za nezletilého Karla VIII. V roce 1499 vystoupil s dědickými nároky na Milánsko a obnovil italské války; dočasně získal Milánsko v letech 1500 – 12 a Neapolsko v letech 1501 – 04. Za jeho vlády byly uskutečněny rozsáhlé reformy státní správy (např. měnová, daňová, soudní a vojenská).

Ottův slovník naučný: Ludvík XII. z orleánské větve dynastie Valois

Ludvík XII. (*27. čna 1462 v Blois – †1. led. 1515), syn prince Karla Orléanského a Marie z Cleve, byl vychován po přání Ludvíka XI. špatně, a mládí jeho bylo bouřlivé. Po smrti Ludvíka XI. domáhal se proti jeho sestře Anně z Beaujeau poručnictví nad nezletilým Karlem VIII., ale byl poražen a tři léta vězněn. Po smrti Karla VIII. (1498), jímž vymřela starší linie rodu Valois, nastoupil na trůn. Z násilnického, marnotratného a zhýralého prince stal se panovník dobrý a pravý otec svých poddaných. V zahraniční politice, jež v první řadě obracela se k získání panství v Italii, nebyl sice šťasten, ale uvnitř vláda jeho byla znamenitá. Byl muž povahy rytířské, velkomyslný, spravedlivý, přísný a dobrý hospodář. R. 1506 přiřkli mu gener. stavové v Tourech příjmí »otec národæ (le père du peuple).

Související hesla