Lunda-Katanga

, rozsáhlá plošina ve střední Africe na území Angoly, Zambie a Zairu; asi 500 000 km2. Je tvořena krystalickými horninami. Území je protkané přítoky Konga a Zambezi, v kotlinách leží místy bažiny a jezera. Savany a tropické pralesy. Velké nerostné bohatství (rudy neželezných kovů, zlato, diamanty).

Ottův slovník naučný: Lunda-Katanga

Lunda, franc. Lounda, U-lunda, Kalunda, Balunda, širý kraj ve vnitrozemí v Africe rovníkové, ohraničen jest na s. svob. státem Konžským, od něhož dělí jej rovnoběžka 6° j. š., na j. portugalskou državou Angolou, na východě hranicí s krajem Kasongo, na záp. se státem Konžským. Prostírá se mezi 6 – 13° j. š. a 19° 40´ – 30° 20´ v. d.; největší délka obnáší od z. k v. 1550 km, nejv. šířka 350 km. Politicky zabírají tento kraj dvě říše: Muata Jamva a Kazembe. Zeměpisně netvoří tento kraj přirozený, uzavřený celek, nemaje přirozených hranic. V celkovém rázu to širá, nezvrásněná rovina, přerušená toliko několika osamělými vrchy, nejspíše sopečného původu, jako Kamuankale uprostřed země a j. Řeky náležejí všechny k říční soustavě ř. Konga. Vegetace jest čistě tropická, podnebí tropické, vnitrozemské. Obyvatelstvo náleží ke kmeni černošských Kalundů, jichž počet odhaduje Büchner na 2 milliony. Zváni bývají též Lunda, Balunda nebo Molua, náležejí ethnologicky ke kmeni Bantu. Jsou dobře rostlí, pleti poněkud jemnější a bledší než pobřežní černošské kmeny angolské, příjemného vzezření a mírumilovní. Největšími chybami jejich jsou velká lenost, pověrečnost, vilnost, nestřídmost. Hlavní součástkou oděvu je bavlněná košile »fazendæ, již užívají toliko muži, ženy chodívají zpravidla úplně nahé; toliko ženy bohatších náčelníkův oblékají se a nosí také »fazendų. Zdobí se rádi hl. měděnými a železnými kruhy, slonovinou (ozdoby nosní); úprava hlavy vyniká rovněž onou pestrostí a nádherou, jakou pozorujeme u všech příslušníkův černoš. větve Bantuů. Příbytky jsou 2 – 3 m vysoké; domy náčelníkův bývají značně vyšší, tak že vyskytují se i stavby 8 – 10 m vysoké. Stavební materiál je dříví a banánové listí. Chýže mívá půdorys kruhový, kryt bývá podoby kuželovité, z trávy a banánového listí, jež splývá při nižších chýžích až na zem. Uvnitř rozdělena bývá chýže na 3 části, v střední bydlí majitel chýže (náčelník), v předu jest síň poradní, v zadu bydlí otroci. Čím bohatší jest náčelník, tím také větší má příbytek. Hlavním zaměstnáním Kaludů jest zemědělství a lov; pěstuje se zvl. maniok, boby, kukuřice, čočka, zemáky, jams, tabák, bavlnovník, len, konopí, banány. Dobytek chová se jen pro nutnou domácí potřebu (hovězí dobytek, ovce, koza, vepř a pes; kůň není znám). Z divoké zvěře loví se antilopa, slon, v řekách krokodil. Sociální poměry jsou přirozeně dosud velmi primitivní. Postavení ženy podobně jako u jiných černošských kmenův je velmi nízké; žena s otroky vzdělává pole, obstarává nejhrubší domácí práce, muž jen lenoší nebo chodí na lov. Hlavním pokrmem jsou maniokové plody, boby, kukuřice, čočka, z nápojů palmové víno, rozmanité druhy ovocných piv a j. Název Lunda znamená v řeči domorodcův tolik co říše, stát. Většího výzkumu v této zemi podjal se portugalský cestovatel kapitán Monteiro r. 1831, který navštívil hl. město Luandu. Později, hl. v dobách Livingstonových výzkum. cest r. 1867, zvl. východní její čásť (Kazembe) často navštívena. V posledních letech větší výprava v těchto oblastech byla Giraudova r. 1883 a později mnohé jiné. – Literatura: Monteiro et Camitto, O Muata Cazembe e os povos Maraves (Lisabon, 1854); Lad. Magyar, Reisen in Süd-Afrika (Pešť, 1849 – 57); P. Pogge, Im Reiche der Muata Yamroo (Berl., 1880); zvl. důležitá práce Büchnerova, Das Reich des Muatiamvo u. seine Nachbarländer (t., 1883), a Giraudova, Voyages aux grands lacs de l'Afrique équatoriale (Pař., 1885). EMa.

Související hesla