Lyon

, město v jižní Francii na soutoku Rhôny a Saôny; 445 000 obyvatel (1999), aglomerace 1,3 mil. (1990). Průmysl textilní, strojírenský, automobilový, chemický, hutnický, farmaceutický. Veletržní centrum. Dopravní křižovatka; vysokorychlostní železnice TGV, říční přístav, letiště. Muzeum, divadla, galerie, opera. Významné středisko školství a vzdělanosti; tři univerzity (nejstarší byla založena v roce 1809), Francouzská akademie věd, vědeckovýzkumné ústavy. Historické památky (románsko-gotická katedrála), historické jádro je od roku 1998 součástí světového kulturního dědictví UNESCO. – Lyon byl založen Římany v roce 43 př. n. l. jako Lugdunum, záhy se stal hlavním městem Galie. Christianizace probíhala od druhého stol. Ve středověku získal Lyon městská práva v roce 1320, od roku 1312 byl součástí francouzského království, v 16. – 17. stol. byl evropsky významným střediskem výroby hedvábí a bankovnictví. Za 2. světové války zde bylo centrum protinacistického odboje.

Ottův slovník naučný: Lyon

Lyon [lion], hl. m. franc. depart. Rhône a arrond. t. jm., druhé město franc. dle počtu obyvatelstva, leží při stoku řek Rhôny a Saôny po obou jejich březích, na 45° 45´ 46˝ s. š. a na 4° 29´ 16˝ v. d., 310 m n. m., v rozkošném úvalu vroubeném na záp. nevysokou pahorkatinou lyonskou. Od Paříže vzdáleno jest 512 km jihových., na křižovatce četných železničních tratí jako: Paříž – Lyon Marseille, Lyon – Trévaux, Lyon – Bourg, Lyon – Ambérien, Lyon – St. André-le Gaz, Lyon – St. Rambert, Lyon – St. Etienne, Lyon – St. Arbresle, má osm nádražních budov (Vaisse, Brotteaux, Perrache, St. Clair, St. Paul, Dombes, Trion, Croix-Rousse). Celá město dělí se ve tři části oddělené od sebe Rhônou a Saônou. Hl. čtvrtí je čtvrť Bellecour, ostatní městské čtvrti jsou: Les Brotteaux a La Guillotière na l. bř. Rhôny, La Perrache v nejvých. cípu střední části na pr. bř. Rho^ny a na l. bř. Saôny, La Croix Rousse na sev., Serin na záp. od la Croix Rousse, na lev. bř. Saôny, St. Irénée na pr. břehu Saôny v hlubokém jejím oblouku, Tête-d'Or na vých. od Les Brotteaux s velkým městským parkem. Veškerý ruch obchodní, umělecký, bankovní a p. soustřeďuje se ve střední části, hlavně kolem náměstí Bellecour, jež je obchodní tepnou města a sídlem aristokracie i bohatého měšťáctva, rovněž střediskem obchodu jest čtvrť Terreaux, jež je nejvíce charakteristickou (hl. po stránce obchodní a průmyslové) čtvrtí lyonskou, zachovavší si v některých ulicích starobylý ráz uchováním a restaurací staveb z XV., XVI. a XVII. stol. Čtvrť Croix Rousse je z největší části obydlena dělnictvem, má jednoduché domy, přímé ulice. S ní souvisí předměstí Saint Georges, Saint Just, Bresse, na jih.-vých. na pr. břehu Saôny předměstí Saint Irénée, Saint Foy, v nejjiž. cípu při stoku řek předměstí Mulatière. Průmyslovým ohniskem města je východní čásť, levý břeh ř. Rhôny a to zvl. rozsáhlá čtvrť Guillotière, moderně stavěná, s širokými a dlouhými ulicemi, stejně jako čtvrť Brotteaux sev. ležící, rázu průmyslových měst amerických. K těmto oběma přiléhají na sev. a vých. velká, rovněž průmyslová předměstí Montplaisir, Montchat, La Mouche, Les Charpennes, Villeurbannes a j. Velký vzrůst města a velkou jeho obchodní důležitost vysvětlíme si výbornou geografickou jeho polohou. Prostírajíc se při stoku dvou mocných řek franc., jež splavností svojí umožňují rychlý obchodní příliv z oblastí vnitrofranc. a vnitroevropských, mělo město Lyon všechny potřebné podmínky rychlého rozvoje moderního města, jež zvětšily se ještě, když k městu vedeny ze všech končin Francie důležité železniční trati. Podnebí jest mírné a zdravé. Ve městě jest na 400 ulic a náměstí, 22 mosty, z nichž 13 přes Saônu s ostrovem Barbem, 9 přes Rhônu; většina jich vystavěna byla v tomto století. Středem města jest náměstí Bellecour, prostranné, obdélníkového tvaru, 310 m dl., 200 m šir., se starobylými domy stavěnými hlavně ve slohu Ludvíka XIV. a XV., promíšenými nákladnými paláci moderními, hl. šlechtickými a bankovními, má příjemné kaštan. aleje, elegantní ulice, ve středu postavena jest nádherná jezdecká socha Ludvíka XIV. od Lamotta. Z ulic, jež v náměstí toto se ústí neb se ho dotýkají, jest zvl. nejdůležitější Ulice Republiky ve středu svém tvořící vnější čásť náměstí; ulice tato jest nejkrásnější a nejelegant. ulicí lyonskou vůbec. Délka její jest 1,2 km; zal. byla r. 1852, kdy celá s velkým nákladem proražena od mostu Du Midi až k mostu Morano. Přímo v náměstí Bellecour ústí se Rue de Joseph, spojující náměstí Carnotovo s Bellecourem podobně jako Rue Victor Hugo. Ze sev. strany ústí se velká moderní třída Rue de l'Hôtel de Ville a R. Centrale, protínající menší náměstí Jakobínské, ozdobené pěknou fontánou. Na jihu od Bellecouru prostírá se náměstí Carnotovo, malé, však rozkošné náměstí s velkým pomníkem Republiky, navrženým sochaři Blavettem a Peynotem, na jih od něho leží rozsáhlý, příjemný městský park »polední korsœ (Cours du Midi), od něhož na jih velké nádraží perrašské, do něhož ústí se veliké ulice, korso Karla Velikého, proťaté korsem Suchetovým, spojující břeh Rhôny se Saônou, jakož i korsem a ulicí Bayardovou. Z příčných ulic ve vnitřní části města zvl. velké jsou třídy spojující pravý břeh Rhôny s l. bř. Saôny, jako Rue Sala, Rue St. Hélène, de Condé, R. Platière d'Argent a j. Jednou z nejdůležitějších a nejelegantnějších ulic je korso Gambettovo, protínající čtvrť la Guillotière, korso Morandovo a Vittonovo ve čtvrti Brotteaux, vycházející z náměstí Morandova, zdobeného monumentální fontánou Desjardinovou (z r. 1865), na nábřeží Rhôny rychle se vyvíjející ulicí jest Třída mostů (Avenue des ponts), vycházející přes most du Midi z korsa du Midi do již. cípu čtvrti Guillotière a j. m. Z mostů spojujících jednotlivé části důležitější a větší jsou: nejstarší most Pont du Change přes Saônu a Pont de la Guillotière přes Rhônu, pocházející ze středověku, vedle nich z novější doby pochází P. St. Clair, P. Morand, P. du Collège, P. de l'Hôtel de Dieu, P. du Midi přes Rhônu, P. du Palais, P. Tilsitt, P. St. Georges přes Saônu. Břehy obou řek vroubí široká, elegantní nábřeží, zdobená palácovými budovami, z nichž Quai de la Charité, de l'Hôpital, de Retz, de Brotteaux jest nejelegantnější.

Památnosti. Z doby římské dochovalo se málo památek; nepatrné zbytky římských lázní, divadla, několik náhrobků a zbytky římského vodovodu jest vše, co zůstalo z této doby. Četnější památky jsou středověké. Prvé místo zaujímá chrám Sv. Martina d'Ainay (též Ainay zv.) na náměstí Carnotově ze VI. stol., klášterní chrám velikého benediktinského opatství, jež r. 1790 bylo saekularisováno. Mohutná arcibiskupská kathedrála sv. Jana z XII. stol. má 4 věže, nedostavěnou elegantní façadu gotickou, bohaté vnitřní i vnější rozčlenění. Na jihových. od něho stojí arcibisk. palác (vyst. v XV. stol. a restaurovaný v XVIII. stol.). Z novějších chrámů vyniká moderní basilika Notre-Dame de Fourvière, vystavěná v l. 1872 – 94 ve slohu slučujícím harmonicky slohy gotický, byzantský a románský. Z veřejných budov vynikají: radnice z pol. XVII. stol., restaurovaná Mansartem r. 1702, zdobená znamenitými skulpturami sochařů Bonnaira, Coustona, Bonneta, Fabische. Poblíže nalézá se palác umění a palác sv. Petra, zbudované benediktiny v XVIII. stol., sloužící nyní musejním sbírkám. Palác obchodu a bursy jest z nejnádhernějších a nejnákladnějších staveb nejen lyonských, ale i franc. vůbec. Vystavěn byl dle plánů architekta Dardela v l. 1854 až 1861, má 2 façady, široký vestibul, znamenitou výzdobu sochařskou (sochy Fabischovy, Roubaudovy) a j. Velkolepá stavba jest palác justiční z r. 1835, Velké divadlo z r. 1817, palác praefektury ve čtvrti Guillotière z r. 1890, budova lékařské a právnické fakulty a j. Z museí vynikají museum malířské, sochařské a museum starožitností, umístěné v paláci umění. Vedle těchto jsou v Lyon-ě musea přírodovědecké a historické textilního průmyslu v paláci obchodu. Z pomníkův vynikají ještě socha Ampèrova na náměstí Ampèrově, Bartholdiho fontána na náměstí des Terreaux, Desjardinova fontána (1865) na náměstí Morandově, socha maršálka Sucheta na náměstí Tholozan a j.

Průmysl a obchod. Lyon jest město po přednosti průmyslové a obchodní. Průmysl a obchod jeho má již svoji historii. Tak zvl. historicky významná jest okolnost, že Lyon byl od r. 1472, kdy měšťan lyonský Barth. Bayer založil zde první dílnu na výrobu typografických znamének, střediskem tohoto důležitého průmyslového odvětví, jež tak se rozmáhalo, že za Karla VIII. čítalo se již na 50 knihtiskařů. Rovněž historii svoji má i nyní nejdůležitější průmysl lyonský, hedvábnictví. Již v XV. stol. obchodováno s hedvábím v Lyoně, r. 1536 vyskytují se ve městě již prvé hedvábné přádelny, které tak se rozšířily, že již v XVII. stol. počítalo se úhrnně v městě na 12.000 děln. tkalcovských. V XVIII. st. upadla výroba, avšak zvedla se opět hlavně v 2. pol. XIX. stol. V celku se r. 1894 počítalo 90.000 tkalcovských stavů hedvábnických, z nichž 20.000 roztroušeno v okolí s 90.000 tkalců v městě i v okolí a 110.000 dělníků pomocných obojího pohlaví. Tkají se rozmanité hedvábné látky, prýmky, vojenské bordury a j. Hedvábné předivo dodávají z největší části východní země (hl. Čína a Japan), celkem 67,12%, pak Italie 13,07%, Malá Asie 9,76%, Francie 9,61% a Španělsko 0,44%. R. 1893 vyrobeno hedvábí za 372 mill. fr. Dle druhu tká se: hladké hedvábné tkaniny z čistého hedvábí za 165 mill. fr., vzorkované tkaniny z čistého hedvábí za 30 mill. fr., hladké polohedvábné tkaniny za 125 mill. fr., vzorkované polohedvábné tkaniny za 21 mill. fr., tkaniny pro vývoz orientálský (zlatem protkávané) 5,5 mill. fr., tkaniny rozmanitého druhu 30 mill. fr., hedvábné prýmkářské zboží za 1,5 mill. fr. Továren hedvábnických jest na 300. S průmyslem hedvábnickým úzce souvisí obchod hedvábnický, který jest ve Francii největší. Dříve byl v rukách anglických, v novější době však značně přechází do rukou francouzských (hl. po velkých vývozních clech do okolních zemí). Nejvíce vyváží se do Anglie, pak do Spoj. Obcí severoamer., do Německa, Švýcarska, Belgie, Španělska a Portugalska, Turecka, Italie, Indie britské. Vedle hedvábnictví kvetou v Lyoně i jiná odvětví průmyslu; tak zvl. továrny na výrobu stearinových svíček, mýdla, voňavek a pod., v ceně 80 mill. fr. Průmysl železářský a měďařský vyrobí ročně za 45 mill. fr. zboží, zaměstnávaje na 12.000 dělníkův; klenotnictví a příbuzná odvětví průmyslová za 35 mill. fr., knihtiskařství provádí se v 25 velkozávodech a s výrobou 5 mill. fr., koželužny s výrobou 53 mill. fr. zaměstnávají 20.000 děln., parních mlýnů je 8 s výrobou za 35,525.000 fr. (obilní obchod vůbec 150 mill. fr.), pivovarů jest 5, továren na výrobu likérů 80 (12 mill.), pak důležité jsou továrny na čokoládu (10 mill.), na nábytek hl. přepychový (10 mill.), nákrčníky (1 mill.), šněrovačky (7 mill.), na stávkové zboží (14 mill.), na plátěné zboží (8 mill.), záclony (16,5 mill.) atd. Obchod přirozeně při tak velikém průmyslu jest veliký, podporován jsa hl. výbornými kommunikačními prostředky vodními i železničními se všech stran do města ústícími, jakož i velkými bankovními závody v městě usídlenými. Hl. předmětem obchodu jest hedvábí. Střediskem obchodním je bursa lyonská, v nádherném vlastním paláci. Vedle toho je zde filiálka Franc. banky (roční obrat 3500 mill. fr.), 24 soukromé bankovní domy s ročním obratem 7000 mill. fr. atd. Obchodu slouží četné obchodní školy, jako vyšší škola obchodní a textilní, škola chemického průmyslu spojená s fakultou věd, rozmanité školy odborné, obchodní komora a pod.

Lyon jest sídlem arcibiskupa, jemuž podřízeno jest 5 sufíragánův, velký a malý theologický seminář, rozmanité kolleje církevní; 34 městské fary. Vedle toho jest v Lyoně evang. reform. konsistoř (2 fary; Lyon a Ferney), konsistoř lutherská, isráélská obec. Lyon jest sídlem appellačního dvoru, soudního tribunálu I. inst. a jiných justičních úřadů, má fakultu právnickou, lékařskou, farmaceutickou, filosofickou, mathemat.-přirodovědeckou, školu zvěrolékařskou, fakultu theologickou, rozmanitá a četná lycea, chlapecká i dívčí, 124 školy veřejné, 253 soukromých, vyšší učiliště obchodní a textilní, školu průmyslovou a obchodní, hodinářskou školu, ústav pro hluchoněmé, hudební konservatoř, akademii umění, městskou školu kreslířskou, uměleckou a řemeslnickou, municipální knihovnu (130.000 sv., 2400 rukopisů), knihovnu v paláci umění (70.000 sv. a 20.000 rytin), lidovou knihovnu (12.000 sv.) a obchodní knihovnu. Vedle toho rozmanitá musea, malířské a sochařské, starožitnické, epigrafické, numismatické, sbírky pečetí, průmyslové. Ve městě nalézá se též botanická zahrada, astronomická a meteorologická observatoř. Mimo to jest Lyon sídlem vełitelství 14. armádního sboru, velitelství genijního, dělostřeleckého sboru, 14. eskadr. vozatajstva, 14. pluku četnického a j., má 18 policej. kommissařství, jest sídlem mincovního ředitelství s mincovnou (D.), ředitelství poštovního a telegr., cejchovního, četných ředitelství laboratorních, má Akademii věd a umění, jest sídlem mnohých vědeckých a odborných spolků, společností, sdružení a j., jako; spolek lyonských architektů, zemědělsko-přírodovědecký, geografický, zahradnický, rozmanité literární společnosti, paedagogický spolek, rozmanitá odborná hl. průmyslová, řemeslnická a živnostenská a obchodní sdružení. Lyon jest sídlem četných konsulátův. Z veřejných ústavů má Lyon 7 nemocnic, chudobinec, útulnu veřejnou (l'asile St. Eugénie); v celku mají nemocniční budovy 5000 lůžek; roční návštěva nemocnic, chudobince i útulny 35.000 nemocných. Mimo tyto městské jest zde velká nemocnice vojenská a četné soukromé léčebné ústavy. Sirotčincům a dětským útulnám věnováno jest rovněž četně ústavů. Z časopisů jmenujeme: »Le Lyon Républicai◁, »Le Salut public«, »Le Nouvelliste«, »Le Progrès« a j.

Opevnění. Lyon jest franc. pevnost I. řádu a dle výbornosti opevnění zaujímá vůbec ve Francii 2. místo. Důležitost jeho geografické a strategické polohy, jakož i blízkost hranic způsobila, že věnována velká pozornost jeho opevnění. Stará opevnění pocházejí z r. 1830. Z té doby pochází fort (pevnůstka) Montessuy Caluire v úvalu Rhôny a Saôny, St. Jean, Vaisse, Loyasse, St. Foy, St. Irénée, Tête-d'Or (hradba), Brotteaux, Villeurbanne, Lamotte, Vitriolerie. Tyto hradby však a tvrze ukázaly se nedostatečnými r. 1870, a proto po válce německo-franc. město dále opevňováno hl. v části pahorkaté na záp., i vystavěny nové tvrze na Mont Verdun, fort Paillet, Brussin, Feyzin, Corbas, Bron, St. Priest, Bessières, Meyzieu, Decines, Vancia a j. V celku obnáší celý pevnostní obvod v periferii 70 km.

Obyvatelstva značně přibývá. R. 1881 měl Lyon 323.300 ob., jako obec 376.615, r. 1895 438.077. Vlivem podnebí, obchodu a průmyslu vytvořil se z obyvatelstva lyonského zvláštní, rázovitý typ francouzský, vyznačující se velkou (vedle velké pracovitosti a obchodní schopnosti) láskou k svému městu, k umění a starobylému rázu města. Typickým živlem jest stav dělnický, jejž dělník textilní představuje již od dob dávných.

Dějiny. Lyon náleží k nejstarším městům francouzským. Již v VI. stol. před Kr. připomíná se jako osada foinická Lugdunum, založená v kraji Segusiavů. Římská osada založena zde teprve r. 43 př. Kr., kdy proconsul Munatius Plancus z nařízení římského senátu zanechal zde vojenskou posádku, čímž dán vznik novému římskému městu osadnímu. Neobyčejně vzrostlo za Agrippy, jenž vedl z něho na 4 strany nově založené silnice, zvl. však za Augusta, který vystavěl četné veřejné paláce a mnohé pomníky, z nichž dochovaly se zbytky pomníku ad Confluentes (při stoku Rhôny a Saôny) Romae et Augusto, jejichž podoba dochovala se na některých augustiánských mincích. V těch dobách bylo rovněž střediskem nejen římských živlův, ale i gallských, které zde měly svoji »radu gallskoų – consilium Gallicorum. Později, když celá Gallie rozdělena byla na provincie, připojen Lyon ke Gallii keltské, r. 59 po Kr. vyhořelo, avšak cís. Neronem restaurováno; od r. 177 počínají se v Lyoně velká pronásledování křesťanská; t. r. založen sv. Pothinem ve městě prvý křesťanský chrám (pozdější St. Nigier). Zvl. velká pronásledování byla za císaře Marka Aurelia, Septimia Severa (sv. Pothin, sv. Irenaeus). Po ztroskotání říše Západořímské (375) podléhá Lyon ponenáhlé invasi germanské, s počátku stává se součástkou Burgundska, v době utvoření se samostatné Francké říše náleží franckým králům. V IX. stol. náležel ke království Provençalskému, r. 1032 k říši Německé, r. 1274 však pomocí franc. krále Filippa III. město z područí Německa vysvobozeno, obdrželo právo shromažďovací, jež rozmnoženo Filipem Sličným r. 1312. V XIII. stol. byl Lyon městem koncilův oekuménických (1245, 1274), r. 1305 korunován v Lyonu papež Klement V. a jeho nástupce Jan XXII. (1316). V XVI. stol. zmítaly městem velké náboženské války. Na poč. XVII. stol. počíná se vyvíjeti v Lyoně průmysl hedvábný, jenž však téměř zničen po odvoláni ediktu nantského (1680), rovněž velké rozvodnění Rhôny a Saôny r. 1811 velmi ohrozily město. V století XVIII. mocněji než kde jinde nalezlo v Lyoně sluchu revoluční hnutí francouzské, r. 1793 došlo k velkým bojům mezi royalisty a demokratickou stranou vedenou Challierem. Challier guillotinován a strana royalistická nabyla vrchu. T. r. bylo město obleženo spolkem franc. konvence, po delším odporu nuceno se vzdáti, odpor proti republice krvavě pomstěn. Nařízení ze dne 12. října stanovilo, že obyvatelstvo protirevolucionářské bude vojensky potrestáno, město že bude se zemí srovnáno. Vykonání tohoto dekretu svěřeno Collot-d'Herboisovi, Fouchéovi a Montautovi. Z veškerého obyvatelstva odsouzeno 3528, z nichž 1682 popraveno, ostatní držáni ve vězení nebo propuštěni na svobodu. Město obdrželo revolucionářský název Commune affranchie a po vykonáni exekuce, jež však nevztahovala se pouze na royalistické obyvatelstvo, ale též provedena zevně, velká čásť nejnádhernějších budov z části docela vyvrácena, z části zkomolena. Tak vzaly za své hl. velké obchodní a průmyslové budovy, pomníky a pod. Dne 6. října 1794 vrátila Konvence městu dekretem zvláštním staré jeho jméno Lyon Po odchodu revolucionářských vůdců vzmohla se však ve městě k novému životu royalistická strana, jež setkala se znova v krvavém a krutém boji s domácí stranou republikánskou a revolucionářskou zastoupenou hl. chudinou, tak že došlo k velikým domácím bojům a svárům, jež protáhly se až do zřízení prvého konsulátu, kdy utichly. Velkých zásluh získal si o Lyon Napoléon Bonaparte, který jako kdysi Nero pečoval hl. o vnější restauraci města restaurací veřejných a chrámových budov. Tak hl. náměstí Bellecour obdrželo novou façadu, postaven nový most (Tilsitt), založena kreslířská škola. Dne 21. bř. 1814 dobyli města Rakušané po prvé, r. 1815 Napoléon uniknuv z Elby zastavil se ve městě, avšak po bitvě u Waterloo 17. čce opět zmocnili se města Rakušané. Později ustanoven městským místodržícím gen. Mouton-Duvernet. R. 1831 zastihla město velká průmyslová krise vyvolaná dělnictvem textilním proti velkoprůmyslníkům, žádajícím nové upravení mzdy, jež r. 1831 zvrhla se ve skutečnou vzpouru, když Casimir Périer vyslovil se proti žádané sazbě. R. 1834 nová vzpoura rázu nejen průmyslového, ale i politického byla velmi krvavá (padlo na 300 dělníků). R. 1856 postižen Lyon velkou povodni. Za války franc.-německé v l. 1870 – 71 zmítáno bylo město znovu velkými bouřemi vnitřními (socialisté), jimž městská rada, chtějíc vyvarovati se krvavého boje, nucena sama vyvěsiti na radnici rudý prapor. V l. 1872 a 1892 konala se v Lyoně velká výstava mezinárodní v parku Tęte-d'Or. V r. 1894 zavražděn byl v Lyoně franc. praesident Carnot.

Literatura. Histoire de Lyon depuis la Révolution (1845); Monfalcon, Histoire de la ville de Lyon (1851); Guigne, Cartulaire municipal de la ville de Lyon (1876); Niepce L., Archéologie lyonnaise (1882). Četné články všech odborů vědeckých, týkající se Lyonu, uveřejněny jsou též v »Revue du Lyonnais«, vycházející v Lyoně od r. 1836, jakož i v zprávach Literární, historické a archaeologické společnosti lyonské. Lyonský arron dissement má v 19 kantonech na 92.662 km2 641.678 obyv. EMa. Dodatky Má 392.361, jako obec 459.099 obyv. (1901).

Související hesla