Madrás

, anglicky Madras, od 1997 oficiální název Čennai, anglicky Chennai – město v jihovýchodní Indii u Indického oceánu; 3,8 mil. obyvatel (aglomerace 5,4 mil. obyvatel, 1991). Správní středisko státu Tamilnádu, hospodářské a obchodní centrum jižní části Indie. Průmysl textilní, potravinářský, kožedělný, chemický, petrochemický. Významný přístav (obrat 13 mil. t ročně), mezinárodní letiště. Univerzita (1857). – V 16. stol. portugalská osada. Město vzniklo po roce 1639 (britská základna, Pevnost St. George).

Ottův slovník naučný: Madrás

Madras, hl. m. praesidentství t. jm. říše Indobritské, třetí město britské Indie, na 13° 4´ s. š. a 80° 17´ v. d. Rozloženo jest na pobřeží Koromandelském, v krajině ploché a písčité, v délce 15 km a pokrývá s předměstími, zahradami a lukami 70 km2. Malá a nečistá řeka Kuvam dělí město ve dvě části skoro stejné: na sev. Fort St. George s pevnůstkou dnes málo cennou a Black Town (Černé město, Čanapatmanu), na jih Tiruallikene (angl. Triplicane) s předměstím západněji položeným Rajapetou. Široká esplanáda s majákem na 24 km viditelným dělí Fort St. George od města Černého; k j. vede živá promenáda Beach. Ve Fort St. George jsou úřadovny civilní a vojenské správy; Černé město má ulice úzké a špinavé, ale jest středištěm obchodu, zvl. podél břehu táhnou se budovy admirality, úřadu celního, soud. dvoru a obrovských skladišť. Na záp. Black-Towna rozkládají se čtvrti Vepery a Parsevakam s krásným chrámem sv. Ondřeje. V Triplicaně nalézá se veliká budova domu vládního a palác naboba karnatackého, jakož četné villy Evropanův se zahradami. V Rojapetu postaven jest krásný chrám sv. Jiří. Madras má 15 anglik., 11 protest., 15 katol. chrámů vedle četných modlitebnic a chrámů indických. Ověnčen jezery na záp. se zahradami a parky kolem města rozloženými, má ráz daleko venkovštější než ostatní města indická. Jižně od města (5 km) nalézá se Malajpur (St. Thomas Mount), osada kdysi portugalská, bydliště syrských křesťanů s osamělým Mount Thomas, místem poutnickým. – Podnebí svědčí Evropanům pouze v zimě. Průměrná roční teplota jest 27,7° C; nejchladnější měsíc jest leden (24,2° C), nejteplejší květen (30,7° C); rozdíl pouze 6,5° C. Maxim. teploty v roce dosahuje 42,4° C, minim. 15,6° C. Deště do roka napadá 125 cm. – Počet obyvatelstva Madrasu páčí se na 452.518 (1891); z těch napočteno 358.997 Hindů, 53.184 muhammedánů, 39.742 křesťanů (24.420 katol.). Madras jest sídlo vlády a nejv. soud. dvoru, 2 katol. biskupův a biskupa anglikánského; z ústavů vzdělávacích má universitu, která jest pouze úřadem zkušebním, školu polytechnickou (110 posluchačů), školu k výchově lékařů domorodých (s 210 studenty), oddělení Asijské společnosti, hvězdárnu, Presidency College s 26 docenty, 19 vyšších škol; zahradu botanickou. Ve městě vydává se 26 novin, z nichž 9 anglických. – Průmysl celkem není valný. Důležitá jest pouze výroba mušelínů (šátků madraských), jíž r. 1894 sloužilo 11 přádelen na přízi bavlněnou v okolí města; dále jirchářství, výroba skla, cukru a zboží hliněného. – Přístav jest položen při otevřené rejdě velmi nevýhodně; od říj. do led., kdy převládají sev.-vých. bouře, jest pobřeží lodím skoro nepřístupné. Po velikých nesnázích vystavěn a r. 1880 otevřen byl umělý přístav Black-Townský. V přístavu r. 1893 přistalo 219 parolodí s nákladem 417.503 t a 3 plachetní s nákl. 5563 t. Nejvíce přiváží se ang. bavlněných látek, příze, petroleje, rýže, líhovin a z kovů železa; vyváží se surová bavlna, vydělávané kůže volské, kozí, ovčí, rohy, tabák, čaj, káva, indigo a sůl kuchyňská. R. 1893 přivezeno zboží v ceně 143,820.695 K a vyvezeno v ceně 122,102.195 K. Obchod dvěma třetinami vede se s Anglií, dále s ostatní Indií a Birmou. Pravidelné spojení po lodích zjednávají British India Steam Navigation Company, Messageries maritimes, rak.-uher. Lloyd a lodi hamburské Hansy. Četné banky domácí (Bank of Bengal, Madras Bank a j.) napomáhají rozvoji obchodu. – Madras jest první osadou anglickou ve Vých. Indii. Radža bisnagarský dovolil totiž Angličanům r. 1639, aby si vystavěli pevnůstku (St. George), kolem níž povstalo záhy město. Původní název zněl Mandráč, od sanskr. Mandaradža, t. j. říše Mándy čili indického boha podsvětí. Jednatelství Východoind. společnosti povýšeno bylo již r. 1653 na praesidentství. Koncem XVII. stol. počítalo se v osadě na 300.000 obyv.; v XVIII. stol. Madras se nevzmáhal (škodil mu rozkvět Kalkutty), ale v nejnovější době znovu se povznesl. Vch.

Madraské praesidentství (Presidency of Fort St. George) zaujímá nejjiž. čásť Přední Indie, rozkládajíc se od mysu Komorinu od 8° 4´ s. š. na pobřeží Koromandelském až k 20° s. š. v délce 1930 km a na pobřeží Malabarském až k 14° s. š. v délce 870 km. Na třech stranách mořem obklopeno, jen na sev. hraničí s Majsúrem, Bombajským praesidentstvím, Hajdarábádem, Středními provinciemi a s Bengálskem. Skládá se z bezprostředního panství brit. s Lakkadivami (316.024 km2), z agentur Gandžamu, Vizagapatámu a Godávari (49.651 km2) a z pěti poplatných států: Banganapalli, Sundur, Pudukattai, Travankór a Kočin (24.886 km2); dohromady 390.561 km2. Pohoří Východní a Západní Gháty dělí je na 3 části: široké pobřeží vých., náhorní rovinu ve středu a úzký záp. břeh. Východní Gháty, prům. 500 m vys., některými vrcholky i 1500 m dosahující, proraženy jsou velikými řekami Godávari, Krišna a Káveri a ve vys. massivu Nilgiri (2670 m) spojují se se záp. Gháty, jež blízko pobřeží strmě se zdvihají v průměrné výši 1000 m tvoříce rozvodí. Vysoké plateau těmito hřbety ohraničené, 300 – 900 m vys., sklání se k východu. V nejjiž. části poloostrova vystupuje samostatná hornatina končící mysem Komorinem, v níž vrchol Anamudi dostupuje 2698 m. Geologicky skládá se střední plateau s okolními pohořími z archaických hornin, jež proraženy jsou čedičem (záp. Gháty) různého stáří. Ostatní útvary jsou většinou sladkovodní náplavy z různých period. – Hojné nerostné poklady dosud nevyužitkovány z velké části; železo z výborného magnetitu od pradávna se dobývá; moderní dolování nedodělalo se dosud žádoucích výsledků. Bohatá ložiska uhlí okresu Godávari jsou špatné jakosti. V archaických horninách Vajnádu, svahu massivu Nilgiri nalezeny zlaté žíly, jež v rozsáhlé míře zvláště u Devaly se využitkují. Mangan vyskytuje se v Nilgiri a u Bellari, měď a olovo ve vých. Ghátech, antimon a stříbro v Madúře, beryll v Koimbatúru a výborný pískovec velmi hojně. Náplavy řek přinášejí drahokamy, mezi nimi i diamanty. Všechny větší řeky vlévají se do zálivu Bengálského mohutnými deltami. Palikatské jezero sev. od Madrasu důležito pro kommunikaci. Malabarské pobřeží protéká jen několik bezvýznamných bystřin. V jižní části jeho jest mnoho velikých lagun. – Tropické podnebí nížin jest Evropanům nezdravé, výtečným podnebím vyniká Nilgiri (prům. roční temp. 17° C). Pravidelný vítr, monsún, vane v létě od jz., v zimě od sv. Přechodní měsíce, duben a říjen, vyznačují se častými bouřemi a zhoubnými smrštěmi. Množstvím srážek oplývá pobřeží malabarské, průměrem spadne tu 250 cm za rok. Střed má průměrně 80 – 100 cm, východ více na př. Madras 123 cm. Prům. roční teplota v Madrasu je 27,9° C, v led. 24,7° C, v kv. 30,8° C. Nejteplejší měsíc je květen, deštivé počasí trvá od června do října. V tropických lesích horských důležitostí vynikají: dřevo ebenové (Diospyros ebenum), teak (Tectona grandis), sál (Shorea robusta), mahágoní indické (Cedrella tuna), dřevo santalové (Santalum album), Dalbergia latifolia, bambus a j. K povznesení lesního hospodářství zavedeny australské Eucalypty a akacie ve vyšších polohách. Houštiny hostí množství zvěře, divoké slony, tygry, levharty, bisony a množství jedovatých hadů. – Obyvatelstvo páčí se na 39,331.062 (1891) a náleží převážnou většinou plemeni dravidskému (řečí tamilskou mluví 14,076.989, teluguskou 13,653.674, kanáraskou 1,445.650, malajálimskou 2,683.332, tuluskou 461.176), horští obyvatelé sev. Nilgiri a vých. Ghát jsou Dravidům příbuzni. Arabů je 3083, Angličanů 36.951, Portugalců 2896; jiných Evropanů 2475. Vystěhovalecký ruch jest silný, každoročně Tamilové i Telugové odcházejí za prací do čajových plantáží na Ceyloně a v Barmě. V Ceyloně zůstalo 260.000 Tamilů, v Barmě 36.000 Tamilů a 34.000 Telugů. Na Mauritius, do Natalu a britské Guayany v l. 1883 – 93 vystěhovalo se 30.893 osob. – Náboženstvím r. 1891 bylo 34,757.530 Hindů rozdělených v několik sekt, 2,475.864 muhammedánů, nejvíce sunitů, 1,580.179 křesťanů (1,008.023 katolíků, 200.464 syr. křesťanů, 136.557 anglikánů a 39.013 lutheránů). Syrská církev malabarská bezdůvodně odvozuje původ svůj od sv. Tomáše, jistě již v VII. až VIII. stol. zde se rozšířila. O katolictví měl největší zásluhy sv. František Xav., protestantství šířeno úsilně teprve od poč. XIX. st. Zatlačení horští kmenové oddáni jsou primitivnímu pohanství. Vzdělání obyvatelstva stojí velmi nízko, r. 1891 bylo 32,406.059 analfabetů. Vyučování účastnilo se r. 1893 ve 24.316 školách 734.404 osob, z nichž bylo 58.867 ženských. Návštěva škol stoupá utěšeně, o vyšší vzdělání pečuje stále množící se počet kollejí, průmysl. škol, seminářů, lékař. ústavů a pod. Nejvyšším zkušebním ústavem jest madraská universita. – Zaměstnání většiny obyvatelstva jest rolnictví, ač podmínky přírodní nejsou mu mnoho příznivy. R. 1893 ve vlastním praesidentství bylo vzděláno 11,696.537 ha, z čehož 2,291.896 ha nákladem 458.782 lib. st. uměle zavodňováno. Zavodňování možno jest jen při dol. toku velkých řek, ve vyšších polohách škodí úrodě nedostatek vláhy. Na pobřeží malabarském pěstuje se rýže, výše proso, bavlna, olejové rostliny, betel, indych, kávovník, čajovník na svazích hor, chinové stromy hlavně v Nil. giri, obilí a zelenina, zejména též evropské druhy, pepř a jam. K vůli plodům pěstují se stromy tamarindové, mangové, arekové v záp. Ghatech, palma kokosová při lagunách malabarských. Lesy zaujímají 4,287.467 ha, hospodářství lesní jest od r. 1856 pod dozorem vlády; prodej dříví výtečných druhů vynáší ročně 196.000 lib. st. Chov dobytka jest dosti značný, plemeno jest však špatné a zakrslé; v posledních letech dějí se zdárné pokusy o jeho ušlechtění. Roku 1894 bylo 42.838 koní, 124.695 mezků a oslů, 12,587.844 hov. dobytka, 2,377.401 buvolů, 13,727.372 ovcí a koz a 9 velbloudů. Žně i dobytek trpěly opětovně suchem, z čehož povstavší hlad často pohubil statisíce obyvatelstva, zejména naposledy v l. 1876 – 78. Průmysl vynikal dříve krásnými a pevnými tkaninami bavlněnými, v Zadní Indii a Persii hledanými; dnes evropské fabrikáty je zatlačily. Tričinopolské práce klenotnické, vizagapatámské z rohu a ze slonoviny a kanárské ze sandalového dřeva požívají dobré pověsti. V Nilgiri a Bellari Evropané vaří pivo, v Gandžamu a již. Arkotu vyrábí se cukr, rum i arak, džuta zpracovává se ve Vizagapatámě. Dobývání i prodej soli jsou monopolem státním. Hlavním středištěm obchodu s cizinou jest Madras, důležité jsou dále přístavy Negapatam, Tutikorin a Kalikut, jež všechny drahou spolu jsou spojeny. Tři velké dráhy probíhají praesidentstvím a spojují Madras s Bombayem, Goou a Bejpurem na z. a s Pondišerim, Negapatamem, Tutikorinem na vých., jakož i s Bangalórem i Majsúrem. Délka železniční sítě r. 1893 dosáhla 5514 km. Též průplavy mezi dolním tokem Godávari, Krišny a Káveri podporují obchod. Nejdůležitějšími předměty vývozu jsou: káva, bavlna, kůže, rýže, koření, oleje, cukr, dříví stavební atd.; dováží se nejvíce bavlněné a kovové zboží. Přívoz po moři r. 1893 obnášel 5,364.929 l. st.; vývoz 11,263.254 lib. st. – V čele praesidentství stojí guvernér, podřízený místokráli, sídlí v městě Madrasu, v horké době roční však v Nilgiri. Má poradní sbor sestávající ze tří nejvyšších úředníků a osmi osob jiných, jež sobě sám volí. Praesidentství rozděleno je v 22 distrikty, jež sestávají z okresů (taluk). Obce spravovány jsou domorodými náčelníky. Města požívají dosti značné samosprávy. Péče o bezpečnost svěřena jest policii čítající 23.419 mužů. Vojsko praesidentství tvoří zvláštní samostatný sbor, 47.288 mužů (1170 důstojníků) mající madraskou armádu; 15.186 vojáků jest angl. původu, ostatní domorodci. Zvláštní oddíly tvoří nairská brigáda (1434 mužů) a majsúrské sbory (2912 m.).

Dějiny. Na pobřeží malabarském byly v době Kristově tři mocné dravidské říše, z nichž Chola udržela se až do XII. stol. Veden odtud čilý obchod s Přední Asií. Střed a východ vždy byl rozerván mezi množství malých státečků. V XIV. stol. podrobena velká čásť území sultánům muhammedánským sídlícím v Delhi. Ale brzo domácí dynastie dostaly se opět na povrch a pak střídala se tu stále se svářící panství hinduských a muhammedánských knížat. V XVI. st. Portugalci a po nich Hollanďané zmocnili se obchodu námořského. V XVII. stol. Angličané a Francouzi počali se tu osazovati. R. 1616 Angličané obsadili Kalikut a Kranganor, r. 1620 Masulipatam a konečně r. 1639 založili Madras Praesidentství zřízeno r. 1653. Století XVIII. vyznačuje se bojem Angličanů s Francouzi o nadvládu, v němž Angličané zvítězili a podrobili si též domorodé státy, Francií k odboji popuzované. Zaokrouhlení panství v tomto století dálo se mírnou cestou. Srv. Wheeler, Madras in the olden time (1861 až 1862, 3 sv.).

Související hesla