Mahájána

, jeden ze dvou základních směrů buddhismu. Na rozdíl od ortodoxní théravády, od níž se postupně oddělila v severní Indii během prvních staletí n. l., klade mahájána důraz na soucitem motivovanou pomoc ostatním bytostem strádajícím v nekonečném koloběhu existencí (sansára). Ideálem je bódhisattva, oddalující svou vlastní nirvánu, aby mohl v dalších zrozeních pomáhat druhým k jejich duchovnímu probuzení. Buddha není považován jen za ideál dokonalého mnicha, ale i za transcendentní princip, jehož manifestací je i velký počet kosmických buddhů přiřazovaných různým věkům a částem prostoru. Tato nová filozofická orientace byla zformulována nejprve v mahájánových sútrách a posléze systematicky filozofickými školami, zejm. mádhjamikou a jógáčárou. Mahájána se rozšířila v 8. stol. do Tibetu (viz též buddhismus tibetský) a odtud v 16. stol. do Mongolska (viz též mongolská náboženství). Od pol. 1. tis. n. l. pronikala do Číny (viz též buddhismus čínský) a dále do Koreje a Japonska (viz též buddhismus japonský).

Související hesla