Makedonie

, Makedonská republika, makedonsky Republika Makedonija – vnitrozemský stát v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově; 25 713 km2, 2,0 mil. obyvatel (1998), hustota zalidnění 78 obyv./km2, hlavní město Skopje (441 000 obyvatel, 1994); úřední jazyk makedonština, měnová jednotka 1 makedonský dinár (MKD) = 100 denů. Administrativní členění: 34 opštin. – Převážně hornatý povrch, řada mezihorských pánví a kotlin. Zemětřesná oblast. Nejvyšší horská soustava Šar planina na severozápadě (Korab, 2 764 m n. m.). Některé mezihorské kotliny jsou vyplněny jezery: Ohridské (349 km2) a Prespanské jezero (285 km2) na jihozápadě. Hlavní řeka Vardar teče k jihu do Řecka a ústí do Egejského moře. Podnebí mírné s kontinentálními rysy, v horách drsné, v údolí Vardaru středomořské. – Obyvatelstvo tvoří Makedonci (66,5 %), Albánci (23 %), Turci (4 %), Romové (2 %), Srbové (2 %). Náboženství křesťanské (pravoslavné) a muslimské. Přirozený přírůstek obyvatel 0,7 % ročně (1997). Střední délka života mužů 69 let, žen 75 let (1995). Negramotnost 11 % (1990). Urbanizace 61 % (1997). – Málo rozvinutý, převážně zemědělský stát. Hrubý domácí produkt 1100 USD/obyv. (1997). Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel pracuje v zemědělství. Obdělává se 26 % území, louky a pastviny pokrývají 25 %, zalesněno 39 % plochy. – Pěstuje se pšenice, vinná réva, brambory, kukuřice. Chov ovcí (1,8 mil. kusů, 1997) a skotu. Těžba rud železných i neželezných kovů (měď, zinek, olovo), lignitu, sádrovce, vápence. Průmysl potravinářský, textilní, strojírenský, hutnický. – Ve starověku součást Makedonského království, poté říše Alexandra III. Velikého a jeho nástupců, od 2. stol. př. n. l. pod nadvládou Říma, poté Byzance. Od 7. stol. příchod slovanských kmenů, ve 14. stol. území připojeno k Osmanské říši. Po balkánských válkách 1912 – 1913 byla historická Makedonie rozdělena mezi Srbsko (Jugoslávii), Bulharsko a Řecko; tento stav trval až do 2. světové války, kdy byla Makedonie zprvu rozdělena mezi Bulharsko a okupovanou Albánii, poté zde vznikl v roce 1944 Makedonský stát pod německou patronací. Po roce 1945 návrat k předválečnému stavu a Makedonie obdržela statut svazové republiky Jugoslávie. Po rozpadu Jugoslávie v roce 1991 vznikl bez vojenského konfliktu nezávislý stát. – Makedonie je republika v čele s prezidentem. Zákonodárným sborem je jednokomorové Shromáždění (120 členů, funkční období 4 roky). Poslední volby do Shromáždění se konaly v říjnu a v listopadu 1998. Prezident Boris Trajkovski (* 25. 6. 1956).

Tabulka: Makedonie- Panovnici
asi 7.stol. př.n.l. Perdikkás I.
asi 510  –  před 480 př.n.l. Amyntás I.
před 480  –  asi 450 př.n.l. Alexandros I.
asi 450 – 413 př.n.l. Perdikkás II.
413 – 399 př.n.l. Archeláos
399  –  asi 396 př.n.l. Orestes
asi 396 – 394/393 př.n.l. Åropos
394/393 př.n.l. Pausaniás
394/393 – 392 př.n.l. Amyntás II.
392 – 370/369 př.n.l. Amyntás III.
370/369 – 368/367 př.n.l. Alexandros II.
368/367 – 365 př.n.l. Ptolemaios
365 – 359 př.n.l. Perdikkás III.
359 – 336 př.n.l. Filippos II.
336 – 323 př.n.l. Alexandros III. Veliký
332 – 310 př.n.l. Alexandros IV., nevládl
334 – 319 př.n.l. Antipatros, správce Makedonie
319 př.n.l. Polyperchónt, správce Makedonie
323 – 317 př.n.l. Filippos III. Arrhidaios
ANTIGONOVCI
306 – 301 př.n.l. Antigonos I. Monofthalmos (Jednooký)
305 – 297 př.n.l. Kassandros
296 – 294 př.n.l. Antipatros II.
294 př.n.l. Alexandros V.
294 – 288/287 př.n.l. Démétrios I. Poliorkétés (Dobyvatel měst)
287 – 281 př.n.l. Lýsimachos
kolem 288 př.n.l. Pyrrhos, épeirský král
281 – 279 př.n.l. Ptolemaios Keraunos (Blesk)
276 – 240/239 př.n.l. Antigonos II. Gonatás
240/239 – 229 př.n.l. Démétrios II.
229 – 221 př.n.l. Antigonos III. Dósón
221 – 179 př.n.l. Filippos V.
? – 181 př.n.l. Démétrios III., nevládl
179 – 168 př.n.l. Perseus
 
Tabulka: Makedonie- Predstavitele
PREZIDENTI
1991 – 1999 Kiro Gligorov
1999 Savo Klimovski (úřadující)
od 1999 Boris Trajkovski
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1991 – 1992 Nikola Kljušev
1992 Petar Gošev
1992 – 1998 Branko Crvenkovski
od 1998 Ljupčo Georgievski
 
Související hesla