Mälaren

, jezero ve Švédsku u Stockholmu; plocha 1 140 km2, maximální hloubka 64 m, výška hladiny 0,3 m n. m. Tektonicko-ledovcového původu. Členité pobřeží, četné ostrovy. Spojeno přirozeným odtokem a kanály s Baltským mořem a jezerem Hjälmaren; významná vodní cesta. Na východním břehu a na ostrovech leží Stockholm.

Ottův slovník naučný: Mälaren

Mälarské jezero zove se sladkovodní jezero, rozložené mezi Štokholmem a ústím řeky Arbogy, majíc v délce od vých. k záp. 130 km, v šířce pak až 50 km. Jeho výška nad Baltem činí 0,6 m a veškerá rozloha po odečtení plochy ostrovní 1162 km2. Zátoky vnikají zhusta hluboko do země a vytvořují místy rozlehlé pláně vodní, zvané fjärdar. Nejdelší zátokou jest záliv vnikající na sev. a dosahující skoro až k samé Upsale. Jiným chobotem jest Björkfjärd, Prestfjärd, Westråsjärd a j. Průměrná hloubka jezerní 20 m; nejhlubší místa vykazuje Prestfjärd (64 m). M. j. jest napájeno četnými řekami, jako jest Tyriså (uměle splavná až do Upsaly), Orsundså, Sagå, Svartå, Kolbäckså (uměle prohloubená a průplavem a splavy opatřená [Strömsholmskanal]), Hedå, Arbogaå (splavná až do Arbogy a spojená pomocí průplavu s jezerem Hjelmarským), Eskilstunaå (Hyndevadså), jakožto výtok jezera Hjelmarského, a j. Ostrovů počítá se v jezeře přes 1200 s rozlohou 489 km2. Některé z nich vyčnívají i 50 m nad jezerní hladinu a oživeny jsou chatami rybářskými i statky, letohrádky a zámky, založenými uprostřed chlumův a umělých sadů. Pro tyto půvaby opěvuje se M. j. jakožto perla království Švédského. Plavba jezerním tím krajem je v skutku idyllická. Nescházejí tam ani větrné mlýny, ani kapličky a kostelíky, ba ani hlahol zvonků s četných pastvisek. Parolodi brázdí si tam cestu brzy jako v ostrovním bludišti, brzy jako v průplavech uměle vytvořených, a klikatě spějí k nádherné vyhlídce na Štokholm. Za té plavby, již podnikají turisté již v samém Jőnkőpinku (na jihu Wetternského jezera), lze zříti v Mälaru buď jen skalnatá bradla nebo kamenité kupy, porostlé lišejníky a mechy, nebo ostrovy a ostrůvky, zelenající se borem a smrčím a vroubené rákosím a rokytím. Dopravními prostředky mezi ostrovy jsou kocábky, bárky, koráby plachetní i parníky. Mnohé z nich vyvážejí z jezera tvrdé valouny do základů štokholmských staveb a přivážejí z města mrvu na neúrodné lány ostrovní půdy. Z větších ostrovů jsou: Lofö s knížecím sídlem Drottningholm (t. j. ostrov králové), Munső, Adelső, Selaőn, Aspő, Ängső a j. Jsou složeny z kamení prahorního. Žulové stěny pobřežní zapadají do jezera zhusta velmi příkře. Tak tomu jest i při některých částech samého Štokholmu; zvláště strmí vysoko nad Mälarem čtvrť Sődermalmská. Ležíť Štokholm dílem při Mälaru, dílem při březích moře Baltického. Vody jezerní vylévají se do Baltu v samém městě, a to pod mostem, jehož jméno Norrbro. A ježto hladina Mälaru leží o něco výše nežli hladina Baltu, vyrovnává se rozdíl slapem (Slussen). Pod zmíněným mostem usadil příboj mořských vln tolik náplavní půdy, že mohlo býti na ní založeno zábavní místo Strőmparterren, oživované ruchem společenským zvláště za letních večerů. Nad hosty drnčí povozy, se strany jedné šplíchající vlny Baltu a o kus dále čeří se klidná hladina Mälaru. Jméno Mälaren (při němž en značí člen) uvádí se ve XIV. st. jako Mälir, v XV. st. Melar, v XVI. st. Mäler, ve starších spisech Lőgrinn, ze staronord. lögr, t. j. jezero, voda. Až posud znamená novošvéd. lőga koupati. .

Související hesla