Mallarmé Stéphane

, francouzský básník a esejista; ovlivněn Ch. Baudelairem. Na základě asociací představ a rozumové analogie dospěl k těžko dešifrovatelným, abstraktním a hermetickým textům plným složitých symbolů. Poezie se tak postupně stala prostorem pro metafyzickou zkušenost a stále více se odpoutávala od reálného světa. Pozdější krátké, často nedokončené básně, jež měly být podkladem k napsání Velké knihy, již přesáhly hranice literárního textu a stávaly se záznamem autorovy „vysoké hry s absolutnem“. Česky vyšlo např. Herodias, Faunovo odpoledne, Vrh kostek nikdy nezruší náhodu, Souhlas noci, Relikviář Stephana Mallarmé.

Ottův slovník naučný: Mallarmé Stéphane

Mallarmé Stéphane, básník francouzský (*18. břez. 1842 v Paříži z rodiny úřednické – †9. září 1899 t.). Dvacítiletý odebral se do Anglie, kde věnoval se horlivě studiu jazyka a literatury anglické. Po návratu do Paříže byl nějaký čas žurnalistou, později stal se učitelem angličiny na dívčím lyceu. Mallarmé vystoupil literárně mezi parnassisty několika kusy vzácné krásy a hloubky a formální vybroušeností. Později vytvořil si zvláštní rebusovitý, nejasný stil, plný utajených narážek, skryté hudby, celkem však nezáživný a obrazy přesycený. Vydal Poésies complètes v několika výtiscích autografických, eklogu Odpoledne Faunovo (s illustracemi Manetovými, s Ropsovými »Ex libris«), které obě publikace patří dnes k typografickým raritám francouzské poesie. Výbor své poesie a prosy vydal s názvem Vers et prose u Perrina r. 1893. Mimo to přeložil prosou Básně Edgara A. Poea (zvl. vyd. »Havranæ s kresbami Manetovými). Prosa Mallarméova, básně v prose, náčrtky literární a aesthetické, v celkovém souborném vydání nevyšly; malý výbor všeho jest v edici Perrinově. V posledních letech svého života byl Mallarmé ctěn, ba v pravém slova smyslu zbožňován od malé skupiny žáků a napodobitelů, kteří dílo jeho považovali za vrchol moderní poesie francouzské a jej za reformátora a velekněze, za tvůrce nového umění básnického atd. Zemřel, jak žil, v ústraní a tiše. Ukázku z básní jeho první periody podal Vrchlický ve svých »Moderních básnících francouzských«. Výbor jeho básní přeložil prosou a vydal Em. šl. z Lešehradu r. 1899. -cký.

Související hesla