Malmö

 (30.3kB - 271×330px)
 (48.3kB - 336×330px)

, město v jižním Švédsku u průlivu Øresund; 255 000 obyvatel (1998). Průmysl loďařský, letecký, oděvní, potravinářský, chemický. Dopravní křižovatka; významný přístav, letiště. Stavba silničního mostu do Dánska. Divadlo, muzeum. Historické památky (zámek z 15. stol.). – Malmö bylo založeno kolem roku 1150, město od roku 1353, od 1658 součást Švédska.

Ottův slovník naučný: Malmö

Malmő, hl. m. švéd. prov. Shåne na Öresundě, na 55° 36´ 28˝ s. š., 13° 87˝ v. d. Východisko drah do Štokholmu, Ystadu, Trelleborgu a Hillesholmu. R. 1893 mělo 50.970 ob. Skládá se ze starého, kanálem obklopeného města a vých. a již. předměstí; mezi těmito leží nové město Rőrsjőstaden. Celkem jest výstavné a čisté, z budov veřejných vyniká krásná radnice z r. 1546 v nízozemském renaiss. slohu, v l. 1864 – 69 obnovená. Nova tržnice je čilým střediskem obchodu plodinového a rybího. Na záp. konci města za krásným parkem krále Oskara jest architektonicky zajímavý zámek Malmőhus zbudovaný r. 1434 od Ericha Pomořanského, od r. 1805 trestnice. Dříve sídlívali zde dánští následníci a zde byl také v l. 1568 – 73 vězněn Bothwell, choť Marie Stuartovny. Got. kostel sv. Petra, obnovený v l. 1847 – 53, jest z největších a nejkrásnějších ve Švédsku vůbec. V Malmő je gymnasium pro chlapce a dívky, technika a škola navigační, několik bank, pojišťoven a cizích konsulátů; chorobinec a nemocnice. Přístav na sev. města, r. 1775 uměle vystavěný, je velikostí třetí ve Švédsku. Ku přístavu náleží 56 lodí o 19.409 t. Dovážejí se ryby, káva, kukuřice, pšenice, žito, tkaniny, olej, petrolej, cukr (5 mill. kg) a hnojivo; vyváží se obilí (1893: oves 3,9, otruby 0,74 mill. kg), dobytek, slanina (2,3 mill. kg), máslo (6,2), kořalka, prkna, latě, dřevina (2,5), sirky (3,6). O čilosti průmyslové svědčí 90 továren vyrábějících zboží za 15 mill. korun ročně. Jsou to slevárny, tov. tabákové, loděnice, tkalcovny, přádelny (800 dělníků), jirchárny, parní mlýny, tov. na zrcadla, mýdlo, cukr, váhy a rukavičky. Malmő uvádí se již r. 1259 jakožto přístaviště pode jménem Malmhauge, později Malmoge nebo Malmey (lat. Malmogia), a ve středověku, zvláště za dob dánských, nabylo velkého významu politického i obchodního. Základem toho byl lov sleďů, který lákal sem obchodníky a kupce z ostatních pobřežních měst Severního moře. Hanseaté jmenovali je buď dle jeho podoby nebo germanisací starého jména »Ellenboge◁ (loket). Dne 23. dubna r. 1523 uzavřen zde mír mezi Dány a Hanseaty a příměří Dánů s králem švéd. Gust. Adolfem. V bouřlivých dobách Kristiána II. bylo Malmő hl. sídlem jeho přívrženců vedených purkmistrem Jőrgenem Kockem, jehož zajímavý dům (Kockumska huset v ulici Franz Suellsgata) dosud se ukazuje; po dlouhém obléhání města poddali se r. 1536 Kristiánu III. Malmő klesalo stále více tím, že lov sledů stále upadal a Kodaň rostla, a ztratilo na lesku docela, když vých. provincie dánské přešly mírem v Roeskilde r. 1658 s celým krajem schonenským na Švédsko. Probralo se ze svého úpadku teprve koncem XVIII. stol. hlavně snahou kupce Franze Suella, který přičiňoval se o zřízení lepšího přístavu. R. 1848 (26. srp.) bylo zde uzavřeno příměří mezi Dánskem a Pruskem. Gh.

Související hesla