Malta

, Maltská republika, maltsky Repubblika ta' Malta, anglicky Republic of Malta – ostrovní stát ve Středozemním moři; 316 km2, 377 000 obyvatel (1998), hustota zalidnění 1 194 obyv./km2, hlavní město Valletta (9 100 obyvatel, 1996); úřední jazyk maltština a angličtina, měnová jednotka maltská lira (MTL) = 100 centů Administrativní členění: 6 okresů. – Ostrovy Malta (246 km2), Gozo a Comino a několik skalisek; nízký povrch (maximálně 253 m n. m.) tvořen vápenci. Pobřeží částečně skalnaté s útesy. Krasové jevy, jeskyně. Nedostatek vody a povrchových toků. Teplé subtropické podnebí, průměrná teplota v lednu 12,5 °C, v červenci 26 °C, srážky 530 mm ročně (zejm. v zimě). Suchomilná vegetace. – Obyvatelstvo tvoří Malťané (96 %); menšina Britů (2 %). Náboženství římskokatolické (99 %). Přirozený přírůstek obyvatel 0,4 % ročně (1998). Střední délka života mužů 75 let, žen 80 let. Urbanizace 90 % (1997). – Vyspělý stát s významnými příjmy z cestovního ruchu (20 % HDP) a tranzitních dopravních služeb. Hrubý domácí produkt 9 330 USD/obyv. (1997). Z ekonomicky aktivních obyvatel pracují 2 % v zemědělství a 26 % v průmyslu. Obdělává se 41 % území; lesy neexistují. Pěstuje se ovoce, zelenina, tabák, brambory; dovoz většiny potravin. Chov prasat. Těžba vápence. Průmysl strojírenský, textilní, potravinářský, elektrotechnický; velké opravny lodí. 1,2 mil. zahraničních turistů ročně, příjem z turistického ruchu 635 mil. USD ročně (1998). – Ostrov osídlen už v pravěku (megalitické stavby); pro strategickou polohu od starověku předmětem zájmu Foiničanů, Kartága, Říma, Byzance i Arabů. V roce 1090 Malta dobyta Normany, poté se stala součástí Království obojí Sicílie. 1530 získali ostrov od Karla V. lénem johanité (maltézští rytíři; dodnes řádové sídlo). Od roku 1814 britská korunní kolonie, od 1921 kolonie s vnitřní samosprávou. Od roku 1964 nezávislá, od roku 1974 republika. – Malta je republika v čele s prezidentem, člen Commonwealthu. Zákonodárným sborem je jednokomorová Sněmovna reprezentantů (65 členů, funkční období 5 let). Výkonná moc je v rukou vlády v čele s předsedou, kterého jmenuje prezident. Poslední parlamentní volby se konaly v září 1998. Prezident Guido de Marco (* 1931).

Ottův slovník naučný: Malta

Malta, ostrov v moři Středozemním, největší z malé skupiny ostrovní, obsahující mimo ni Gozzo, Comino a ostrůvky Filfolu a Cominotto, rozkládá se mezi 35° 49´ – 36° 5´ s. š. a 14° 12´ – 14° 35´ v. d., 90 km od již. břehu sicilského. Ostrov jest od jv. na sz. 27 km dl. a průměrně 10 km široký. Malta má plochy 249 km2 (celá skupina 322 km2) se 176.200 ob. (1896). Maltská skupina je zbytek pevniny, spojovavší v době čtvrtohorní Sicilii s Afrikou. Vápenitý, místy pískovcem prostoupený povrch svažuje se mírně k sv. a dostupuje až 258 m n. m. Voda z pěti malých potokův pečlivě se nadržuje v cisternách a vodovody přivádí do města. Pobřeží na záp. a j. jest nepřístupné, strmé, četnými jeskyněmi prostoupené, na v. a sev. však vel. členité, tvoříc krásné zátoky; Mellehu, zát. sv. Pavla, přístav valettský a méně bezpečnou pro nárazy scirocca zátoku Marsa Scirocco. Podnebí jest v létě velmi horké, v zimě mírné a zdravé, pročež mnohé rodiny anglické zde tráví zimu. Průměrná roční teplota jest 19°, v zimě 14° (min. 11,75°), v létě 25° (max. 40,5°). Srážek jest ročně 608 mm (v zimě 72 5%, na jaře 17 6%). Sníh jest vůbec neznámý, ob čas toliko krupobití. Malta trpívá větrem s afrických pouští přicházejícím, scirocco zvaným, jenž nejčastěji panuje v srpnu a září, řídčeji na jaře, ale nemívá dlouhého trvání. Stálejší jest studený vítr sev.-vých., gregale zvaný, jenž prudce vane v zimě, někdy 2 – 3 dni, jsa lodím velmi nebezpečný. Květena má ráz více africký, kdežto zvířena evropský. Pro prudké větry nedostatek stromů; v údolích chlebovníky a oranžovníky. Domáciho ptactva jest asi 10 druhů, avšak zastavují se tu veliká hejna stěhovavých ptáků. Mořské rostlinstvo a zvířena jsou dosti bohaty. Orné půdy jest na mále, ale za to je neobyčejně úrodná. Obyvatelé ji pečlivě sbírají, roztloukáním kamenů rozmnožují a pole chrání terrassami proti prudkým větrům. Žně jsou dvakrát až třikrát do roka. Hlavní plodiny jsou pšenice, brambory, jetel, sulla zvaný, bavlna, již. ovoce a j. Hojný jest chov koz, oslové a mezkové jsou dobrého plemene. Dobytek pro porážku přiváží se z Afriky. Hojný jest i rybolov. Malta pro svou výhodnou polohu ve středu moře Středozemního, mezi Evropou a Afrikou, má veliký význam obchodní, tvoříc důležitý uzel všech téměř linií středomořských. Obchod je hlavně transitní. Do valettského přístavu, opatřeného ohromným skladištěm uhlí, dovážejí lodi černomořské obilí z Rumunska a z Ruska, jež jest dopravováno dále do Anglie. R. 1896 činil dovoz 10,472.000 liber sterl. a vývoz (hlavně brambory, již. ovoce a bavlna) 11,886.000 lib. sterl. Città Vecchia spojena je s Valettou drahou. Malťané mají tmavou pleť a silné tělo; muži jsou vysocí, silní a čili, povahy prudké a vášnivé; ženy, počtem daleko převyšující počet mužů, jsou prostřední postavy a pravidelných rysů. Se zálibou nosí faldettu, černý svrchní šat. Řeč jejich jest sice italská, ale silně pokažená arabštinou (ze 100 slov 70 slov arab.). Mimo to hlavně ve vrstvách měšťanských měla veliký vliv četná nářečí středozemská, jako frančtina, španělština a j. V úřadech jedná se italsky; toliko řeč nejvyššího soudu jest anglická. Noviny píší se též italsky. Pro velikou lidnatost ostrova jsou Malťané nuceni hledati si výživy mimo svou vlasť. Jsou roztroušeni na celém pobřeží Středozemního moře, hlavně na Sicilii, v Tunisu a nejvíce v Alžíru v prov. konstantinské, vynikajíce všude pracovitostí a skrovností svých potřeb. – Ačkoliv patří Malta k říši Britské, má přece svou zvláštní ústavu. Nejvyšší moc výkonnou má civilní a vojenský guvernér, jmenovaný Anglií; vedle něho stojí 20členná rada (legislative council), do níž 6 členů jmenuje koruna, 14 volí Malťané. Celá skupina maltská jest rozdělena na 45 okresův, casal zvaných; každému v čele stojí správce, jmenovaný vládou ze vznešených Malťanů. Ostrov má svůj rozpočet. Příjmů bylo r. 1896 314.000 lib. st.; výdajů 309.000 lib. st.; koloniálního dluhu bylo 79.000 l. st. Malta vydržuje místní milici; posádky anglické (z největších v državách britských) jest 10.600 mužův (1898). Pro svou strategickou důležitost jest přístav valettský téměř nedobytně opevněn. O vzdělání jest postaráno universitou, již r. 176-, řádem svatojanským založenou, lyceem rovněž ve Valettě vydržovaným, 2 vyššími, 118 veřejnými elementárními a 126 soukromými školami. Náboženství jest katolické, biskup valettský, jenž má titul arcibiskupa rhodského, jmenován jest papežem.

Dějiny. Malta byla známa od nepaměti. Sem klade se Homérova Ogygie a doposud ukazuje se tu jeskyně víly Kalypso. Již kolem r. 1200 př. Kr. založili zde Foinikové osadu, z níž se zachovaly zříceniny a nápisy. Po nich přišli kol. r. 736 př. Kr. Řekové, kteří Maltu nazývali Melite. Autochthonní obyvatelstvo bylo téměř úplně pořečtěno. Kolem r. 400 př. Kr. obsadili Maltu Karthagiňané ale musili ji již r. 218 př. Kr. vydati Římanům. V této době slynula Malta jemnými bavlněnými látkami, krásnými růžemi a znamenitým medem. V I. stol. př. Kr. byla útočištěm pirátů. Na ní se prý zachránil sv. Pavel po ztroskotání lodi r. 56 po Kr. R. 454 po Kr. dobyli jí Vandalové, kteří však ustoupili již r. 494 Gotům. Na těchto dobyl jí vojevůdce Belisar r. 534 pro říši Byzantskou. R. 870 obsadili ji Arabové po prvé a po druhé trvale r. 904. Panství jejich zanechalo vedle nynějšího jména Malty trvalé stopy po sobě. V moci arabské zůstala až do r. 1090, kdy jí dobyl sicilský král Roger. U Malty byli r. 1284 poraženi Francouzové aragonským loďstvem pod Loriou, tak že musili Maltu vykliditi. Po pádu Rhodu daroval cís. Karel V. r. 1525 Maltu Johannitům, kteří ihned počali opevňovati posici svoji proti útokům tureckým. Již r. 1565 šťastně odrazil velmistr řádu Jan de la Valette zuřivé útoky loďstva Solimanova. K dalšímu opevnění založil týž velmistr město, které bylo dle něho nazváno. Když pak r. 1798 plul Napoleon Bonaparte do Egypta, obsadil na cestě Maltu a zanechal tam posádku pod gen. Vauboisem, která se po dvouletém obléhání Angličanům vzdala. Ačkoli dle míru amienského r. 1802 měla být Malta vrácena řádu, Angličané jí neopustili. Mírem pařížským (1814) byla jim definitivně přiřčena, čímž moc jejich nad mořem Středozemním ještě více upevněna. Srv.: J. Daveau, Excursion à Malte et en Cyrénaïque (Paříž, 1876); Maltesische Inseln (»Deut. Rundschau für Geographie«, 1878, I.); Prutz, Die Insel Malta (»Unsere Zeit«, 1883); Murray, The Maltese Islands (»Scott. Geogr. Magaz.«, sv. VI., 1890); Rodenberg, Eine Frühlingsfahrt nach Malta (Berl., 1893); Adams, Nile valley and Maltese Islands (Edinburk, 1870). Page: Guide to the laws and regulations of Malta (Lond., 1892).

Tabulka: Malta- Predstavitele
PREZIDENTI
1974 – 1976 Sir Anthony Joseph Mamo (prozatímní)
1976 – 1982 Anton Buttigieg
1982 – 1987 Agatha Barbar(ová)
1987 – 1989 Paul Xuereb (úřadující)
1989 – 1994 Vincent (Censu) Tabone
1994 – 1999 Ugo Mifsud Bonnici
od 1999 Guido de Marco
PŘEDSEDOVÉ VLÁDY
1964 – 1971 George Borg Olivier
1971 – 1984 Dominic Mintoff
1984 – 1987 Carmelo Mifsud Bonnici
1987 – 1996 Edward Fenech Adami
1996 – 1998 Alfred Sant
od 1998 Edward Fenech Adami
 
Související hesla