Mandát

, pověření; a) úřední písemnost, jíž se uděluje nějaký příkaz nebo pověření. Vnější úprava byla méně slavnostní než u listin; od 14. stol. psán na papíře, pečeť umístěna na přední straně pod textem nebo na zadní straně. Platnost mnohdy omezena na dobu, než byl splněn příkaz v něm obsažený, ale udělovány i mandáty s platností časově neomezenou. Viz též patent; b) výslovné nebo předpokládané zplnomocnění zvoleného představitele moci (prezidenta, poslance apod.). Čím vyšší je procento obdržených volebních hlasů, tím jistější je mandát, o který se zvolený funkcionář opírá jako o základ své legitimity. S mandátem jsou spojena práva, povinnosti, požitky a imunity, stanovené právním řádem. Mandát zaniká uplynutím volebního období nebo jeho předčasným rozpuštěním či zánikem; c) pověření některých velmocí Společností národů po 1. světové válce ke správě kolonií, ztracených poraženými státy (mandátní území).

Související hesla