Mandátní území

, systém správy bývalých součástí Osmanské říše a německých kolonií po 1. světové válce, stanovený v roce 1919. Mandátní území byla rozdělena do tří skupin: A (připravovaná na brzkou nezávislost; území bývalé osmanské říše), B (nezávislost plánována po delší době; většina afrických území) a C (s nezávislostí se nepočítalo; Německá jihozápadní Afrika a tichomořské oblasti). Mandátní území byla svěřena pod dohledem Společnosti národů Francii (Sýrie, Libanon; Kamerun a Togo s Velkou Británií), Velké Británii (Irák, Palestina, Zajordánsko, Tanganika; Kamerun a Togo s Francií), Belgii (Ruanda-Urundi), Jihoafrické unii (Německá jihozápadní Afrika), Austrálii (Nauru, Nová Guinea), Novému Zélandu (Západní Samoa) a Japonsku (Mariany, Karolíny, Marshallovy ostrovy, bývalé německé državy v Číně). Zejm. v Africe však bylo s mandátním územím nakládáno jako s koloniemi, neboť stálá komise, pověřená kontrolou, postrádala prostředky k vynucení svých rozhodnutí. V roce 1946 byla mandátní komise nahrazena Poručenskou radou OSN.

Ottův slovník naučný: Mandátní území

Mandátní (č. rozkazní) řízení (Mandatsverfahren) nazývá se civilní řízení, při kterém soud k pouhému žádání žalobcovu bez předchozího slyšení žalovaného ukládá žalovanému platebním rozkazem čili mandátem (Zahlungsauftrag), aby zaplatil. Za vyřízení žaloby platebním rozkazem žádati může žalobce dle rak. civil. řádu z 1. srp. 1895 č. 113 ř. z. (§ 548 – 554) jen za těchto podmínek: 1. přísluší-li mu pohledávka, která má za předmět peníze nebo jiné věci zastupitelné určitým množstvím, nikoli plnění jiných věcí nebo factum praestandum. Plnění závislého na plnění vzájemném nelze v řízení rozkazním vymáhati; 2. jsou-li všechny faktické okolnosti zakládající žalobní nárok co do věci hlavní i příslušenství prokázány listinami zřejmě bezvadnými, v originálech připojenými, a to: a) veřejnými, v tuzemsku zřízenými, také notářskými (veř. listiny cizozemské postaveny jsou na roveň rakouským jen, šetří-li se v cizině vzájemnosti); b) soukromými, na nichž podpis zřizovatelův byl pověřen; c) jinou listinou, na jejímž základě pro zažalovanou pohledávku věcné právo v tuzemské veřejné knize bylo vloženo, jestliže proti soudnímu povolení vkladu nebyl podán rekurs anebo jestliže nebyla dobyta poznámka spornosti. Žádání žaloby rozkazní směřuje k tomu, aby žalovanému přímo uloženo bylo splnění závazku co do věci hlavní i příslušenství do 14 dnů pod následky exekuce a rovněž tak zaplacení útrat žaloby. Žalobu rozkazní na jediného žalovaného podati sluší ve dvojím stejnopise, z nichž jednoho potřebí pro žalovaného, druhého pro soud, s rubrikou pro žalobce. Žalobě písemné, podané na několik spolužalovaných, vyhověti lze jen ohledně těch dlužníků, pro které byly předloženy stejnopisy žaloby a všech příloh žalobních, při čemž říditi se sluší pořádkem, jakým žalovaní v žalobě byli jmenováni. Ve příčině ostatních jest žaloba bez účinku. Rozkazem platebním čili mandátem ukládá se sice žalovanému splnění závazku ve 14 dnech pod následky exekuce, avšak zároveň se mu zůstavuje právo, aby do téže lhůty vznesl obrany proti mandátu. Obrany, čerpané z práva hmotného nebo formálného, jsou jedinou processní pomůckou žalovaného. Rekurs proti vydanému mandátu se nepřipouští, leč pokud se týče výroku o nákladech žaloby. – Viz Ott, Soustavný úvod ve studium nového řízení soudního.

M. ř. zná také rak. trestní řád ze 23. květ. 1873 č. 119 ř. z., a to pouze ve věcech přestupkových. Podmínky Mandátního řandátní ustanovuje § 460. trest. řádu takto: »Oznámí-li některý veřejný úřad nebo některá osoba v § 68. trest. zák. jmenovaná, že dle toho, co u vykonávání své služby spatřily, dopustil se obviněný, který není ve vazbě, nějakého přestoupení zákona, na kteréž jest zákonem uloženo vězení nanejvýš jednoho měsíce anebo jen nějaká pokuta peněžitá, tedy může soudce, vidí-li se mu uložiti vězení nanejvýš třídenní anebo pokutu nanejvýš 15 zlatých, k návrhu úředníka vykonávajícího práce státního zastupitelství vyměřiti trest pouhým trestním příkazem (mandátem) bez předchozího řízení. Proti trestnímu příkazu připouštějí se jako právní prostředek námítky čili odpor (Einspruch).

Související hesla