Mantegna Andrea

, italský malíř a grafik; nejvýznamnější malíř severní Itálie 15. stol. Ovlivněn F. Lippim, P. Uccellem a Donatellem. Spojil florentskou tradici se severským pozdně středověkým naturalismem a s umbrijským a benátským koloritem. Studoval antiku, zejm. plastiku, a věnoval se iluzívní perspektivní malbě s archeologickými detaily a jakoby tesanými figurami. Vytvořil nový typ architektonicky členěného oltářního celku s iluzívními detaily (San Zeno ve Veroně). Vynikající kreslíř a rytec; jeho lineárně plastické chápání tvarů ovlivnilo malbu v severní Itálii i v zaalpských zemích. Z dalších děl: Madonna della Vittoria, cyklus Triumf Césarův.

Ottův slovník naučný: Mantegna Andrea

Mantegna [manteňa] Andrea, ital. malíř a mědiryjec (*1431 ve Vicenze – 1506 v Mantově). Učitel jeho, malíř Francesco Squarcione v Padově, přijal jej za vlastního a Mantegna vzdělal se pak studiem antiky jakož i později studiem děl Donatellových a soupeře Squarcionova Jacopa Belliniho, jehož dceru pojal za choť. Od těch dob choval se Squarcione velmi nepřátelsky proti Mantegnovi. Již v 17 letech maloval Mantegna velký oltářní obraz pro kostel sv. Žofie a r. 1452 fresky nad hl. portálem chrámu S. Antonio v Padově, pak zejména směle perspektivicky kreslené a rozmanitými antickými živly vynikající fresky ze života sv. Jakuba a sv. Krištofa v kostele Eremitani. Z r. 1454 pocházejí oltář sv. Lukáše pro kostel Santa Giustina (teď v milánské Breře) a sv. Eufemia v museu neapolském, z konce let padesátých olt. obraz Maria s dítětem, obklopená anděly a světci. Nová perioda jeho činnosti nastala, když vybídnut jsa markrabětem Ludov. Gonzagou usadil se v Mantově, kde maloval mimo Svaté tří krále (ve florenckých Uffiziích) a fresky v Castellu di Corte (1474) zejména veliký cyklus obrazů Triumf Caesarův (1485 – 88; ostatek po cestě do Říma 1490 – 1492). Je to devět kartonů aquarellových, napjatých na plátno, jež vév. Vincentio II. prodal Karlovi I. angl.; teď jsou v paláci Hamptoncourtském u Londýna. V téže době vznikly také obrazy: Parnassus a Zapuzená neřest (teď v Louvru). Z nejznamenitějších obrazů jeho je Madonna della Vittoria (z r. 1496), malovaná na paměť vítězství vévody Giov. Franeesca Gonzagy (jehož podobizna jest na obraze) nad Karlem VIII., králem franc. V posledních letech svého žití maloval Triumf Scipionův (v nár. gal. v Londýně) a z ostatních jeho obrazů dlužno ještě uvésti: Pietà (Brera v Mil.), Kardinál Scarampi (mus. v Berl.), Sv. Šebastian (cís. gal. ve Vídni), Zavedení kultu Kybelina v Římě a Madonna se sv. Janem Křt. a sv. Magdalenou (nár. gal. v Lond.), Sv. rodina (Drážďany) a j. Z četných fresek Mantegnových, jimiž vyzdobil zámky a paláce Gonzagův, zachovaly se jen některé v kastellu v Mantově. Jako ryjec byl z nejznamenitějších své doby a ryl zvláště svrchu zmíněný Triumf Caesarův, pak Snětí s kříže, Boj Tritonů, Bacchanale a j. Přes hrubou techniku působí tyto listy silným provedením a měly na umění italské i cizí značný vliv.

Související hesla