Mareš Jan Antonín

, český hráč na lesní roh a violoncellista; od roku 1748 působil v Rusku, kde zorganizoval tzv. rohovou hudbu (orchestr lesních rohů).

Ottův slovník naučný: Mareš Jan Antonín

Mareš Jan Antonín, český virtuos na roh (*1719 v Chotěboři – †1794 v Petrohradě), učil se zpěvu a hře na roh v klášteře svého rodiště a rozhodnuv se pro nástroj uvedený zdokonaloval se v Drážďanech u Hampela, vynálezce invenčního rohu, a studoval v Berlíně u Ziky hru na violoncello. Seznámiv se s hr. Bestuževem, synem ruského velkokancléře, odešel na jeho radu r. 1748 do Petrohradu, kde dvor. maršálek Naryškin pověřil jej úlohou zdokonaliti jeho lovecký hudební sbor rohy. Mareš rozřešil ji tím způsobem, že ze 37 (později 38) hráčů hrál každý jeden tón chromatické škály na lesní roh, čímž ovšem nebylo možno hráti legato, avšak sbor Marešův měl přes to ohromný úspěch, ježto byl znamenitě vycvičen a hrál s překvapující čistotou a jistotou i nesnadné ouvertury, symfonie a fugy. Hlas lesních rohů rozmanitých velikostí (0,3 – 3,6 m) byl plný a zvučný. Záhy zřízen byl podobný orchestr i u carského dvora a Mareš stal se jeho kapelníkem. Mareš vynalezl pro svůj sbor též zvláštní notové písmo bez linek.

Související hesla