Mariánské Lázně

, město v západních Čechách v okrese Cheb, na úpatí Slavkovského lesa; 15 200 obyvatel (1999). Průmysl strojírenský, dřevozpracující, potravinářský. Významné pramenné a slatinné lázně léčí nemoci ledvin, dýchacích a močových cest, nemoci kožní, kloubové a poruchy látkové výměny. Středisko cestovního ruchu. – První zprávy o léčivých pramenech z roku 1528, rozvoj lázeňství od začátku 19. stol. (lázně založeny v roce 1805). V současnosti přes 40 minerálních pramenů (Křížový, Rudolfův aj.). Lázeňské stavby (kolonády, pavilóny, lázeňské domy) z 19. stol., kostely (pseudobarokní Nanebevzetí Panny Marie 1844 – 48). Střed města má parkovou úpravu. Divadlo (1866). Chopinův hudební festival.

Ottův slovník naučný: Mariánské Lázně

Lázně Marianské (Marienbad), město t., 591 m nad m., při stanici železné dráhy Cheb-Protivín a Karlovy Vary-Lázně Marianské, v hejtm. tepelském; má 192 d., 17 obyv. č., 2051 n. (1890), okr. soud, vrchní kommissařství finanční stráže, četnickou, pošt., telegr. a telefon. stanici, far. kostel Nanebevzetí P. Marie, ruský, evang. a anglikánský kostel, 4tř. šk., 1tř. šk. dív. a opatrovnu chudých škol. sester (N.D.), divadlo, 2 civil. a vojenskou nemocnici, lékárnu, sídlo spolku »sv. Marti◁, spořitel. a záloženský spolek, uměl. mlýn, par. pilu, plynárnu, knihtiskárnu a světové lázně. Far. kostel vystavěn (1851) nákladem opatství tepelského, evang. modlitebna r. 1857 a synagoga r. 1861. Vedle toho jsou zde 2 lázeňské domy, pomníky lékařův zasloužilých o lázně. Minerální zřídla známa jsou již po mnoho století, ale teprve v minulém století slušně zřízena. Dříve jmenovaly se lázně po blízké vsi Úševicích nebo také »tepelské« a nynější jméno Lázně M. jest z r. 1808. R. 1818 prohlášeny lázně za lázeňské veřejné místo a dostalo c. k. lázeňskou inspekci po celou letní dobu. Od r. 1818 rozesílá se zdejší voda po světě v láhvích. red. – Lázně M. ve chráněné a krásné poloze pouze k jihu otevřené náležejí ve třídu vod alkalicko-salinických, a to svými dvěma prameny, Křížovým a Ferdinandovým, které bohatostí účinných součástek řaditi sluší na přední místo vůbec. Oba prameny jsou studené a obsahují značnou čásť volné kyseliny uhličité. Vedle těchto hlavních temení se v Lázních Mar. železnaté kyselky, pramen »Rudolfův«, »Ambrožův«, »Lesní«, »Luční« a »Karolini◁, obsahující 0.04 – 0.16 – 0.04 – 0.04 g uhličitanu železn. na 1000 g. Prameny »Karolini◁, »Alexandři◁ a »Marianský« jsou pouhými prostými kyselkami. Lázně M. jsou opatřeny zařízeními balneotherapeutickými, vyhovujícími všem účelům, i nescházejí tu ani ústavy hydrotherap. ani lázně slatinné. Jako lázně světové honosí se všemi možnými opatřeními společenskými. Indikace chorob kryjou se se jmeny, jež uvedena jsou při alkalických pramenech, avšak výběr nemocných řídí se především dle individuálních poměrů konstituce a fase choroby. Hlavní klientela Lázní Mar. skládá se ze všech druhův otylosti, atonie střevní s konsekutivnou zácpou, chron. zánětův a výpotkův orgánů břišních, chron. hostce, chron. chorob nervových, chudokrevnosti a bledničky; dnavé choroby s typem otylosti a zácpou hodí se v určitých případech lépe pro Lázně M. než pro Karl. Vary. Za to na př. úplavice cukrová, choroby žaludku a střev a j. v. vyhrazeny zůstanou více Karl. Varům, nevyžaduje-li toho ovšem individualita nemocného, aby poslán byl ku pramenům Lázní Mar., které na trakt střevní působí dráždivěji a na výměnu látek mohutněji. Český lékař t. č. dr. Mladějovský. ch. – Okresní soud Lázní M. zaujíma 123,28 km2, má 1346 d, 36 obyv. č., 11.436 n., 2 j.; z 11.560 přítomných ob. 11.217 katol., 54 evang., 286 židů; z těch 5350 muž., 6201 žen. (1890). – Srv. Fr. Amb. Reuss, Das Marienbad b. Auschowitz (Praha, 1858); dr. Emil Kratzmann, Der Curort Marienbad und seine Umgebung (t., 1862); E. H. Kisch, Marienbad, seine Umgebung und seine Heilmittel (Lázně M., 1870).

Související hesla