Masaccio

, italský malíř; zakladatel rané renesance v Toskánsku, žák Masolinův. Navázal na Giottovu sošnou modelaci figur, zavrhl dekorativismus, studiem přírody a perspektivy podepřel své vize biblických scén. Na rozdíl od Giotta působí jeho postavy jako individualizované bytosti; vytvořil tak prototyp zobrazení ideálu renesančního člověka, v němž se podle antické tradice spojuje tělesná dokonalost s duchovní velikostí. Působil ve Florencii, v Pise a v Římě. Autor fresek v kapli Brancacciů v Sta Maria del Carmine a v Sta Maria Novella ve Florencii.

Ottův slovník naučný: Masaccio

Masaccio [mazàčo] Tommaso di Giovanni Guidi, malíř ital. (* 1402 v Castelu Giovanni v údolí Arna – † 1429 v Římě). Činnost jeho počíná velmi záhy, kdy se učil u Masolina da Panicale; 19letý byl zapsán do cechu zv. Speziali (7. led. 1421) a r. 1424 přijat ve sdružení malířů florenckých. Pro léta mezi daty uvedenými nemáme o něm zpráv. Má se za to, že byl v Římě a pracoval tu o freskách v kapli chrámu sv. Klimenta (Ukřižovaný mezi lotry a na protější zdi Život sv. Kateřiny), ale někteří přičítají je Masolinovi. Už v nich nalézáme ony prvky, jimiž uvedl Masaccio skvěle za krátký svůj život umění v nové dráhy: pravdivost kresby, znalost anatomie těla lidského, ladnost komposiční a nepředpojatý sklon k reálnému, prvky, za něž vděčí Donatellovi a jichž se nedostávalo současným kopistům Giottovým. Florencká léta Masacciova věnována byla od r. 1425 do 1427 výzdobě kaple Brancacciů v chrámě S. Maria del Carmine, kterou začal 2 léta před tím Masolino. Kritika stojí tu před záhadami. Co náleží tomu, co onomu? Masacvi přičítají se: Adam a Eva vyhnaní z ráje; Ježíš káže sv. Petrovi, aby zaplatil daň; skupina na obraze Vzkříšení syna králova; Sv. Petr sedící na stolci a tři jiné fresky, zobrazující sv. Petra, léčícího churavé svým stínem, křtícího a rozdávajícího almužnu. Mimo tyto práce máme od Masaccia v chrámě S. Maria Novella obraz: Ukřižovaný, P. Maria a sv. Jan Evangelista, jenž přese všechna porušení vyniká nádherným rámcem architektonickým, jímž vzdává Masaccio přes své realistické tendence po příkladě Brunellescově hold krásám staveb antických. Smělý reformátor odešel ze Florencie nedokončiv výzdoby kaple Brancacciů, kterou dokonal Filippino Lippi. Odebral se do Pisy, kdež maloval oltářní obraz, jehož čásť je v berlínském museu, a posléze do Říma, kde zemřel v bídě. V museu berlínském chovají Masacciův obraz vznešené florencké šestinedělky. – Srv. Knudtzon, Masaccio og den florentinske malerkonst (Kodaň, 1875); Eug. Müntz, Les précurseurs de la renaissance (Pař., 1882) a Histoire de l'art pendant la renaiss. (t., 1892, sv. 2.); Schmarsow, Masaccio-Studien (1. seš. Kassel, 1895).

Související hesla